GAJDY.cz - gajdy, dudy, folklór a ještě něco navíc

• Textová verze
• Grafická verze
• Mapa webu
• GAJDY.cz na YouTube

Představujeme

SOUZNĚNÍ 2006 - Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel

Ostrava – 14,15 a 17.12., Kozlovice – 16.12.2006

Festival SOUZNĚNÍ je cyklickou akcí (r. 2006 už 8. ročník) započaté tradice od r. 1999, i v souvislosti s předáváním vánočního stromu Českou republikou Vatikánu. Můžete se těšit na pořady s adventní hudbou, vánočními zvyky, koledou, s ukázkou a předváděním zvykosloví a řemesel. Představujeme zejména mizející svět lidových tradic části Karpatského oblouku na území ČR (severní Moravy a Slezska), Slovenska, Polska i Maďarska. Prezentují se zde děti i dospělí, amatéři a profesionálové i mistři lidových řemesel. Domácí i zahraniční tvůrci předvedou výrobu vánočních ozdob, keramiky, lidových šperků, kovových, kožených a řezbářských výrobků... MF Souznění je přidruženým členem prestižní celosvětové organizace CIOFF.

Autor: Zdeněk Tofel | Vyšlo: 8.12.2006 | celý článek …

Krajka

Krajka je textilie a každý jistě ví, co slovo „krajka“ znamená, ale zdaleka ne všichni víme, jak krajka vzniká.

Je mnoho typů krajek. Mezi nejmladší krajky patří pletená, háčkovaná atd. a mezi nejstarší krajky, tvořené bez jakýchkoliv pomůcek, například krosienky (typ krajky pletené na rámu jenom prsty). Nejstarší typy krajek se tvořily pomocí prstů, různě se křížily, proplétaly a spojovaly útkové a osnovní nitě. Postupem času, jak se lidstvo vyvíjelo, tak se i zdokonalovaly i krajky. Přirozená vlastnost zdobit se vedla k tomu, že si lidé přibírali různé pomůcky, aby mohly vymýšlet další a další možnosti tvoření nejen krajek. Tyto pomůcky byli předchůdci strojů. Pravděpodobně to vše začalo jednoduchou jehlou, která také prošla svým vývojem. Dalšími pomůcky byli paličky, síťovací jehla, frivolitkový člunek, háček, jehlice na pletení a dnes máme mnoho moderních pomůcek na nejrůznější tvoření z nití.

Autor: Hana Hořáková | Vyšlo: 3.1.2006 | celý článek …

Touha

Komponovaný pořad, který se uskutečnil 9.11.2005 v 18 hodin ve Středisku knihovních a kulturních služeb v Chomutově,  se jmenoval „Touha“.

Autor: Hana Hořáková | Vyšlo: 29.11.2005 | celý článek …

Krušnohorská paličkovaná krajka

Pod tímto názvem byla 20.10.2005 zahájena vernisáží výstava paličkované krajky v Oblastním muzeu v Chomutově ve spolupráci s Krajským muzeem v Karlových Varech. Potrvá přibližně dva měsíce do 30.12.2005 v sále Jiřího Popele z Lobkovic. Návštěvní doba je úterý - pátek 9 - 17 hodin, sobota 9 - 14 hodin.

Autor: Hana Hořáková | Vyšlo: 27.10.2005 | celý článek …

Souznění 2005

Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel.

(Ostrava – 16.12. a 18.12., Kozlovice – 17.12.2005)

Hudební festival „Souznění 2005“ přinese letos zajímavé novinky. Chceme nabídnout špičkové domácí i zahraniční umělce, např. z Ukrajiny, Polska (v jednání) a Slovenska (Terchová). Po loňském úspěchu se vydáme opět za našimi posluchači a diváky do Beskyd. Hostitelem bude podhorská obec Kozlovice , známá svými bohatými lidovými tradicemi.

Autor: Zdeněk Tofel | Vyšlo: 14.10.2005 | celý článek …

Souznění 2004

Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel.

(Ostrava – 17.12. a 19.12., Kozlovice – 18.12.2004)

Přinášíme Vám jedinečnou voňavou a barevnou paletu pořadů v čase nejkrásnějších svátků v roce. V období, kdy většina z Vás uvítá příjemné odreagování před Vánocemi. Proto vše, co se bude dít na pódiu i mimo něj musí souznít, pohladit, přinést radost a veselí – a někdy i poučit. Dominantní není jen "připomenutí svátečního času", ale zejména ukázka mizejícího světa lidových tradic a řemesel.

Autor: Zdeněk Tofel | Vyšlo: 15.11.2004 | celý článek …

NS Pálava a zachování kultury Moravských Chorvatů na Mikulovsku

V roce 1993 byl ustanoven v Mikulově Národopisný spolek Pálava, registrovaný u MV ČR. Zastřešuje národopisné soubory: DNS - Palavěnečka, Palavěnka, Palavánek a Pálava - národopisný soubor dospělých. V roce 1998 založili bývalí členové Pálavy Sdružení přátel kultury Moravských Chorvatů. Všichni společně usilují o vytvoření nových národopisných tradic a posilování příslušnosti k Mikulovsku.

Autor: Zlatislava Krůzová | Vyšlo: 12.9.2002 | celý článek …

Obrazy Othmara Ružičky

Jak již bylo uvedeno v minulém článku o akademickém malíři Othmaru Ružičkovi, jeho obrazy ze života Moravských Chorvatů byly v mnohém inspirací při znovuobjevování kultury tohoto etnika. Nejedná se pouze o kresby zachycující krojové součásti (ačkoliv podle jeho obrazů a dobových fotografií byla provedena rozsáhlá rekonstrukce krojů Moravských Chorvatů), ale dílo také vypovídají o všedních i slavnostních chvílích obytel Nového Přerova, Jevišovky a Dobrého Pole.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 22.7.2002 | celý článek …

Akad. malíř Othmar Ružička

Svébytný projev lidové kultury chorvatského etnika dokládají sporé, nesoustavné, mnohdy velmi nepřesné a rozporuplné prameny, o které se dnes při pokusech o dobovou rekonstrukci nejen tanečního projevu, ale i slovesné a materiální kultury můžeme opřít.

Autor: Hana Štanclová | Vyšlo: 28.4.2002 | celý článek …

Moravští Chorvaté

V oblasti Mikulovska byla chorvatská etnická menšina po dlouhá staletí (350-400 let) jediným výrazným slovanským živlem na tomto území.

Její příchod na jih Moravy v několika migračních vlnách v průběhu 16.století je z historického hlediska zpracován v práci A.Turka - "Charvátská kolonisace na Moravě", která je publikována v plném znění v antologii R.Jeřábka -"Moravští Charváti - dějiny a lidová kultura". V krátkosti lze říci, že na migraci tohoto etnika se podílí hned několik činitelů, z nichž nejvýznamnější je úporné nájezdy tureckých vojsk v oblasti Balkánu. Obyvatelstvo strádající stálými válečnými konflikty opouštělo svá původní sídla a migrovalo do vnitrozemí tehdejšího rakousko-uherského soustátí, kde povětšinou osidlovalo tzv. poustky (zaniklé osady po morových ranách apod.) na jednotlivých panstvích z řad povětšinou německé šlechty. Majitelé těchto panství tento osídlovací proces vítali, umožňovali a podporovali z důvodu znovuobnovení sídel, která tak byla opět obhospodařovaná poddanským lidem, čímž byly zajištěny opětovné pravidelné odvody do pokladen příslušného panství.

Autor: Hana Štanclová | Vyšlo: 21.4.2002 | celý článek …