GAJDY.cz - gajdy, dudy, folklór a ještě něco navíc

• Textová verze
• Grafická verze
• Mapa webu
• GAJDY.cz na YouTube

Gajdošská historie

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata V.

K široké paletě aktivit, kterým se Vladislav Zogata věnoval již od mládí, můžeme přičíst také jeho nahrávací činnost. Nejinak je tomu v devadesátých letech a na přelomu dvacátého a jedenadvacátého století, kdy se značně rozšiřuje množství zvukových nahrávek, na kterých figuruje zvuk Zogatových gajd. V tomto období však již nejde o snímky pořizované ostravskými redaktory za účelem rozšiřování rozhlasového archivu, i když na počátku desetiletí jich ještě několik vzniklo, ale zejména o nahrávky vytvořené pro popularizační účely.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 6.9.2007 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata IV.

Důležitým mezníkem v životě Vladislava Zogaty coby představitele hrčavského hudebního umění je počátek osmdesátých let dvacátého století. Zatímco jeho otec už svou muzikantskou dráhu opouští, a Gajdošská muzika Pavla Zogaty tak zaniká, hudebnické umění gajdoše-syna spěje do vrcholné podoby. Zároveň Vladislav Zogata dělá rozhodnutí důležité pro další udržování tradice hrčavského gajdování a vstupuje v Třinci, kde v té době bydlí i pracuje, do Národopisného souboru písní a tanců Javorový.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 23.2.2007 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata III.

Ke gajdošským začátkům Vladislava Zogaty patřilo v době jeho studií na gymnáziu v Novém Jíčíně hraní s otcem Pavlem Zogatou, houslistou Pavlem Krenželokem a také s gajdošem Janem Kawulokem z polské Istebné. S nimi a s národopisným souborem Hrčava absolvoval na postu druhého gajdoše první veřejná vystoupení při různých oslavách na Jablunkovsku a Těšínsku a posléze na folklorních slavnostech ve Strážnici, kde se Hrčavané během padesátých let objevovali téměř pravidelně. V roce 1957 získal mladý gajdoš po boku svého otce také první zkušenosti s nahráváním v ostravském rozhlase a to už bylo v období, kdy pomalu začínal dozrávat ve vyspělého instrumentalistu a hudebníka.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 15.1.2007 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata II.

Vladislav Zogata se narodil 2. září roku 1931 stejně jako jeho otec v polské Javořince. Život v horské pohraniční oblasti byl pro zdejší obyvatelstvo v období před válkou i během ní velmi těžký. Dospělí neznali nic než tvrdou dřinu na poli a v lese a děti musely odmalička pomáhat svým rodičům v hospodářství. Tak tomu bylo i u Zogatů, kde malý „Vladek“ již od nejútlejšího mládí musel pečovat o drobné domácí zvířectvo apod.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 3.1.2007 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata I.

Pokud byl Pavel Zogata nejvýznamnější osobností hudebního folkloru na Hrčavě, pak jeho syn Vladislav – hudebník, zpěvák, výrobce gajd a pedagog – znamenal a dodnes znamená totéž ve světě folklorismu.

Pavel Zogata byl vynikající hudebník, zpěvák a vypravěč, ale také hlava rodiny a otec dvou synů. A jak se zdá, každému z nich nadělil do kolébky něco ze svých talentů a schopností. A tak mladší syn Jindřich zdědil po otci jeho umění slovesné a stal se výraznou spisovatelskou osobností s originálním stylem, kdežto starší syn Vladislav si vybral cestu muzikantskou, aby tím zajistil přežití tradice hrčavského gajdování a zpěvu.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 28.6.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata a film „Gajdoš“

O životě hrčavského gajdoše Pavla Zogaty, o jeho kumštýřství a významu jsme již vypověděli mnohé. Zevrubněji jsme se však ještě nezabývali jeho spoluprací s Československou televizí. Záměrně tak činíme až teď.

Československá televize se nikdy neangažovala v oblasti vědecké popularizace folkloru a folklorismu v takové míře jako Československý rozhlas, nicméně některé její projekty měly a dodnes mají pro danou problematiku zásadní význam. V ostravském televizním studiu, které ve své činnosti mj. hojně navazovalo právě na místní rozhlasovou dramaturgii, byl takovým důležitým projektem umělecky zpracovaný hraný dokument „Gajdoš“, věnovaný Pavlu Zogatovi. Byl natočen v roce 1980, tedy v době, kdy se již gajdošova životní dráha pomalu ubírala ke konci. Zogata sice spolupracoval s televizí již dříve, a to např. v roce 1968 při natáčení filmu „Dudy a dudáci“, kde mezi jinými zpívá a hraje dvě písně ze svého repertoáru, film „Gajdoš“ je ale jediným snímkem zaměřeným pouze na jeho osobnost a na prostředí a folklorní tradice jeho rodného kraje. Je proto nenapravitelná škoda, že originál filmu byl v televizním archivu při povodních v roce 1997 zničen a snímek se tak dochoval pouze ve formě několika domácích videokopií.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 29.5.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Spolupráce Pavla Zogaty s Československým rozhlasem

Významný podíl na zaznamenávání, uchovávání a prezentování, ale také na popularizaci tradičního hudebního a slovesného bohatství naší země v součinnosti s nositeli lidových tradic, folklorními uskupeními, organizátory národopisných festivalů a etnografickými výzkumníky měly vždy sdělovací prostředky, zejména pak Československý rozhlas (dnes Český rozhlas). Nejinak tomu bylo v případě hrčavské lidové hudby a jejích čelních představitelů.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 24.4.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata jako lidový vypravěč

Doposud jsme o Pavlu Zogatovi hovořili jako o výborném lidovém zpěvákovi a zdatném instrumentalistovi. Chceme-li však mít profil gajdošovy osobnosti celistvý, nesmíme zapomenout, že vynikal ještě v jednom směru – byl to znamenitý lidový vypravěč.

Stejně jako jeho písňový, tak i vypravěčský repertoár zaznamenali Ivo Stolařík, Jaromír Gelnar, Václav Stuchlý nebo Antonín Satke (poslední byl svou výzkumnou činností na lidové vypravěčství přímo zaměřen, zabýval se tedy speciálně pouze touto stránkou Zogatovy tvořivosti). Zápisy, které tito odborníci při různých příležitostech provedli, jsou archivovány v Ústavu pro etnografii a folkloristiku Akademie věd České republiky v Brně, v Českém rozhlase v Ostravě a v muzeích Těšínska, Frýdecko-Místecka a Opavska. Část byla rovnež publikována v časopisech Radostná země a Tešínsko a zásluhou vědecko-popularizační práce Jaromíra Gelnara vyšla také na gramofonové desce „Od Opavy k Těšínu“ (Supraphon 1979).

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 6.4.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata VI.

V druhé polovině sedmdesátých let Pavel Zogata vystupoval zejména se sestrami Žabkovými velice často a rovněž vznikla nejedna jejich společná rozhlasová nahrávka, jak jsme se dozvěděli od jedné ze sester, Marty Gelnarové: „Takovým naším můstkem k Pavlu Zogatovi, kterého jsme na různých školních představeních slýchávaly už jako děti, a jeho repertoáru byl pro nás Jarek Gelnar. Ten nás dal vlastně se Zogatou dohromady pro zpívání  na festivalech, v rozhlase nebo pro natáčení televizního filmu Gajdoš. Na Pavla Zogatu mám z tohoto období opravdu velice hezké vzpomínky. Byli jsme dobří kamarádi, jezdívali jsme do Strážnice stejným autobusem a zažili jsme vždycky spolu spoustu legrace..."

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 20.2.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata V.

Již dříve jsme se zmínili o tom, že lidová písnička a s ní spojené muzicírování bylo Pavlu Zogatovi vlastní od raného dětství. Se svým pradědečkem, od kterého převzal do svého repertoáru pravděpodobně přes 200 písní, hrával na vesnici při různých příležitostech už od svých osmi let. Od jeho deseti mu pak byl dlouholetým muzikantským partnerem houslista Pavel Krenželok, se kterým běžně v přirozeném prostředí na vsi hrával až do roku 1938. V době mezi válkami tak na Hrčavě vyrostla výrazná muzikantská osobnost, schopná nejen uchovávat dědictví svých předků, ale také přejímat mnohé nové impulsy ze svého okolí a s tímto základem a za pomoci svého obdivuhodného talentu, intelektu a improvizačních i tvůrčích dovedností pak vytvořit svůj vlastní osobitý styl instrumentální hry i zpěvu, později uznávaný jako reprezentativní hudební projev hrčavské oblasti.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 30.1.2006 | celý článek …

Další stránky:
1 | 2 | > | >>