Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.
Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a
napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.
Sborník vznikl především z potřeby a přání začínajících gajdošů a zájemcůo tento druh lidové písničky. Zároveň však může být zajímavý i pro zkušené gajdoše, kteří zatouží poznat a zahrát si melodie i jiného než vlastního regionu.
Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 5.10.2009 | celý článek …
Moravské gajdy i české dudy mají melodickou píšťalu opatřenou neobvyklou (?) tónovou řadou, kterou u jiných dnešních nástrojů neznáme. Není to však řada nijak výjimečná a ani gajdy nejsou první, kde se tato řada objevuje.
Autor: Jan Kašpařík | Vyšlo: 28.3.2008 | celý článek …
Arundo najdeme u dud, stejně jako u klarinetu, hoboje, či fagotu – plátek, který nezasvěcení považují za bambusový, je nejdůležitější a současně nejchoulostivější částí vyjmenovaných nástrojů. Arundo donax je druh rákosu, který roste v jižnějších krajích naší polokoule a dosahuje výšky přes 5 metrů. Vzhledem připomíná sice stonek arunda bambus, patří však jednoznačně k rákosům a k záměně může docházet jen proto, že v našich polohách je představa rákosu omezena na náš výskyt rákosu obecného – phragmites comunis. Oba druhy rákosu jsou vhodné a bohatě využívané při konstrukci hudebních nástrojů a stojí zato je blíže charakterizovat.
Autor: Jan Kašpařík | Vyšlo: 12.2.2008 | celý článek …
Mezi třetím a čtvrtým stupněm durové stupnice je pouze půltónový interval, což se nutně musí projevit v poloze a vrtání hmatového otvoru, nebo v odlišnosti prstokladu. Rozdíl je na první pohled patrný u zobcových fléten, kde nástroje s německým hmatovým systémem mají třetí hmatový otvor výrazně menší a prstoklad jednoduchý , zatím co barokní flétny mají třetí otvor srovnatelné velikosti, ale čtvrtý stupeň se hraje kombinovaným hmatem – vidličkou (podobně je nutno snižovat osmý tón oktávy, který má rovněž půltónový odstup).
Autor: Jan Kašpařík | Vyšlo: 27.12.2007 | celý článek …
Uznávaným výrobcem jihotěšínských gajd je již několik desetiletí hrčavský „gajdek“ Vladislav Zogata. Je prvním Zogatou, který kromě instrumentálních a pěveckých dovedností disponuje také schopností postavit si svůj vlastní nástroj. To, že své práci opravdu rozumí, dokazuje také množství špičkových kusů, které se mu už během let podařilo vyrobit.
Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 20.12.2007 | celý článek …
Na slezském území České republiky se nejdéle udržela tradice gajdošské muziky na Hrčavě. Instrumenty používané zdejšími hudebníky nazýváme jihotěšínskými gajdami. K nejstarším nástrojům tohoto druhu náleží zčásti dochované gajdy, na které kdysi hrával Pavel Zogata a jeho předkové. Ty dnes vlastní Pavlův syn Jindřich.
Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 13.12.2007 | celý článek …
Objevují se často v literatuře a stopa vede obvykle k nějakému typu dud, ale nikdy není upřesněno k jakému a žádný ze známých textů nepochází z pera odborníka.
Autor: Jan Kašpařík | Vyšlo: 4.12.2006 | celý článek …
Upozorňujeme všechny zájemce o literaturu s dudáckou tématikou, že právě vyšla v nakladatelství Salve Regina kniha autorské dvojice Pavel Číp, Rudolf F.Klapka „Dudy v Čechách na Moravě a ve Slezsku“.
Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 27.9.2006 | celý článek …
V roce 2004 byla u příležitosti Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích představena veřejnosti kniha vynikajícího dudáka, etnomuzikologa, pedagoga, sbormistra a neúnavného organizátora všelikého dudáckého dění, pana Josefa Režného. Tato kniha, která je první česky psaná souhrnná monografie dud, přináší typologický a topografický přehled vývoje dud, nástin dějin dudácké tradice v Českých zemích, se zvláštním důrazem na oblast Prácheňska a Pošumaví a je doplněna obsáhlým ikonografickým materiálem.
Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 6.3.2006 | celý článek …
Jak již bylo uvedeno v závěru prvního dílu mini seriálu „Moravské gajdy obrazem“, tento díl bude věnován basové píšťale (tzv. huk) a melodické píšťale (přednička). Případné zájemce o detailnější popis opět odkazuji na článek „Moravské gajdy“ a nebo je možno položit dotazy v diskuzi, která se nachází pod článkem.
Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 15.11.2005 | celý článek …