Přeskočit levý sloupec Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Gajdoši a gajdošské muziky

Zánik Moravského gajdošského spolku

Vážení kolegové gajdoši a příznivci gajdošské hudby vůbec.
Někdy v r. 2005 vznikl z podnětu několika gajdošů nápad založit "Moravský gajdošský spolek". I když byla celá záležitost pojata jako určitá recese, mysleli to iniciátoři docela vážně. Nyní, po více jak třech letech je bohužel nutno konstatovat, že zájem o spolkovou činnost, byť byla myšlena především ve virtuální poloze, je nulový. Abychom nadále nemátli své kolegy z podobných, avšak fungujících spolků v Čechách a na Slovensku, sděluji všem, kdo snahu moravských gajdošů o spolkovou činnost z povzdálí sledovali, že tyto marné pokusy byly ke 31.12.2008 ukončeny.  To však neznamená, že tím zaniká i veškerá snaha informovat eventuelní zájemce o zajímavých gajdošských aktivitách.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 17.1.2009 | celý článek …

Gajdošská muzika Kašava

Gajdošská muzika Kašava je úzce spjata s cimbálovou muzikou Valašského souboru Kašava Gajdošská muzika Kašava s primášem Petrem Králem. Hudecké uskupení s gajdami vzniklo jednak na základě snahy obohatit zvukovou podobu cimbálové muziky, jednak s cílem návratu ke kořenům a autentičtější prezentace tradiční lidové hudební kultury Valašska, kde v minulosti gajdy zastávaly důležitou roli (někdy byl gajdoš dokonce jediným muzikantem, který hrával k taneční zábavě). Tzv. hudecké obsazení využívá Kašava ve svých hudebních aranžích již dlouhá léta, ale zásadním průlomem bylo zakoupení moravských dud (gajd) in G a g od Pavla Čípa v roce 2005. Premiéru měla gajdošská muzika na vánočním koncertu v římskokatolickém kostele ve Štípě v prosinci 2005. Dále se zúčastnila gajdošského festivalu Hudgaj 2006 v obci Kašava či Festivalu hudebních nástrojů lidových muzik v Uherském Hradišti (říjen 2006). Repertoár muziky by se měl nadále rozšiřovat, a to zejména o folklorní materiál z jižního Valašska, Zlínska a luhačovického Zálesí.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 13.4.2007 | celý článek …

Návrh stanov „Moravského spolku gajdošského“

Preambule

Nepočetná obec gajdošů moravských rozhodla se založit „Moravský spolek gajdošský“ za oučelem udržování a propagace gajdošské hudby jakožto i za rozvíjení tradic, vědomostí a umělecké zdatnosti ve hře.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 7.8.2005 | celý článek …

Moravský spolek gajdošský

O víkendu 16. a 17.7. se uskutečnily ve Starém Hrozenkově Kopaničářské slavnosti. Jejich pojetí a zaměření ponechávám bez komentáře. Je to věc pořadatelů, jakou programovou náplň zvolí aby přitáhli obecenstvo a v případě zmíněných slavností se jim to podařilo beze zbytku. Snad to bylo i zásluhou pestré programové nabídky, ve které sice dominovala dechovka, ale prostor dostaly i folklorní skupiny a alternativní muzika. A do této pestré směsice žánrů se podařilo místnímu rodáku a taky kopaničářskému gajdošovi Bohumilu Gabrhelovi propašovat zhruba půlhodinový gajdošský pořad. Podíleli se na něm Gajdošská muzika Jiřího Holáska z Břeclavi, Gajdošské sdružení z Rožnova, host ze Slovenska Drahomír Daloš a dvě rodinné kapely, které vystoupily se společným pásmem. A právě o jejich vystoupení bych se chtěl zmínit.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 7.8.2005 | celý článek …

Gajdošská muzika Josefa Černíka

Gajdošská muzika Josefa Černíka Původně cimbálovou muziku Josefa Černíka založili ve Zlíně v roce 1985 muzikanti, z nichž většina již působila v jiných folklorních souborech převážně Moravského Slovácka, oblasti od Malenovic u Zlína na jih až jihozápad, a kteří chtěli nadále udržovat tradice zejména lidové hudby. Vůdčí osobností se od samého začátku stal Petr Pilát, jehož otec v první polovině minulého století coby student pomáhal při terénních sběrech významnému hudebníkovi, pedagogovi a sběrateli lidových písní Josefu Černíkovi.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 14.4.2005 | celý článek …

Gajdošská muzika RukyNaDudy a Spol.

Kraj, v němž působí naše gajdošská kapela, leží v severovýchodním koutu České republiky, v podhůří Moravskoslezských Beskyd, na rozhraní dvou historických území Moravy a Slezska. Pro jeho lidovou kulturu je charakteristické střetávání vlivů proudících od 14. století z již dříve osídlených nížin na severu a západě a nových prvků pronikajících od konce 15. stol. v důsledku kolonizace Západních Karpat etnicky smíšeným živlem valašských pastevců osídlujících hory a podhůří. Je to krajina nejčastěji přiřazovaná k etnografickému regionu (severního) Valašska či valašsko-lašského pomezí. Střet dvou etnografických regionů (Valašsko a Lašsko) se (mimo jiné) nejvýrazněji projevuje kontrastem valašského kroje a charakteristického lašského dialektu bez dlouhých samohlásek.

Autor: Vlastimil Bjaček | Vyšlo: 13.2.2005 | celý článek …

Brněnští gajdoši

Skupina Brněnští gajdoši vznikla kolem roku 1965 a iniciátorem jejího Brněnští gajdošivzniku byl pan Otakar Pokorný, který hrál na G dudy z "hajzlových trubek", které měly velký úspěch při nahrávkách v čs. rozhlase, protože na ně nepůsobily klimatické vlivy a daly se dobře doladit.

Brněnští gajdoši zpracovávají folklorní písně z Valašska, odkud pochází primáš Vladimír Meloun, a z Brněnska. V současné době čítá toto hudební těleso na 10 muzikantů a tři zpěváky. Za dobu svého působení natočili Brněnští gajdoši několik desítek nahrávek pro čs. rozhlas, natočili dva L.P. singly "Zapomínaná krása" a "Z cibule palička a z kódele buben", podíleli se na nahrávce "Gajdovali gajdoši...z Moravy a Slezska" a v roce 2002 vydali CD "Až pojedu přes Tuřany".

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 5.12.2004 | celý článek …

Gajdoši z Kopanic

Moravské Kopanice - kraj na pomezí mezi Moravou a Slovenskem na úbočí Bílých Karpat. Život se tu s lidmi nikdy nemazlil. Půdu museli vyrvat divokým lesům, skromná políčka na úbočích hor bylo Gajdoš Mináříkmožné obdělávat zpravidla jen tvrdou dřinou, kopáním motykou - odtud název KOPANICE. Patří sem obce Starý Hrozenkov, Vápenice, Lopeník, Vyškovec a Žítková. V nich se zachoval stejný kroj a stejné nářečí. Bylo to zřejmě způsobeno příslušností ke stejné farnosti. Lidé se scházeli vždy v neděli v kostele, přestože tam museli dojít pěšky, někteří až 10 kilometrů. Ale oni byli zvyklí. Chodili pěšky na jarmarky do Bojkovic, to bylo nejblíže nebo do Uherského Brodu, ale také na Slovensko do Trenčína, do Nového Mesta. Kopanice jsou kraj, kde si gajdoši svou tradici uchovali nejdéle. Poslední známý kopaničárský gajdoš, o kterém jsou dochované prameny, byl Jan Holásek přezývaný Minárík. Jeho hrubé kopaničárské gajdy jsou uloženy v Muzeu J. A. Komenského v Uh. Brodě. Zemřel v roce 1903 - viz obrázek (L. Niederle: Moravské Slovensko, díl I., svazek II, 1922).

Autor: Jiří Gabrhel | Vyšlo: 14.1.2004 | celý článek …

Gajdošské sdružení z Rožnova

Tento Gajdošské sdružení z Rožnovasoubor, dá-li se to tak nazvat, vznikl z vnitřní potřeby jejich členů zahrát si jen tak, pro vlastní potěšení. Základ skupiny tvoří manželé Zita a Rostislav Vinklerovi - viola + gajdy spolu s druhým gajdošem, Pavlem Čípem. Rostislav Vinkler se učil hře na gajdy u známého těšínského gajdoše a folkloristy - p.Vladka Zogaty, Pavel Číp je samouk. Jako výrobce dud a jiných historických nástrojů si tak přímo v praxi ověřuje jejich použitelnost.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 5.1.2004 | celý článek …

Gajdošská muzika Soláň

Gajdošská muzika SoláňGajdošská muzika souboru Soláň vznikla v roce 1994 u příležitosti nahrávání prvního nosiče cimbálové muziky Soláň. U zrodu stál i výrobce lidových hudebních nástrojů mistr Pavel Číp, který kromě durových a mollových gajd pro muziku vyrobil také malý dlabaný cimbálek či moldánky (čtyřhlasé dudy z období pozdní renesance). Muzika několikrát vystupovala na Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích, spolu s cimbálovou muzikou Soláň hrála na mnoha festivalech u nás i v zahraničí, např. v Maďarsku, Řecku, Polsku, Slovensku, Anglii, Francii, Holandsku, Rakousku a Španělsku. Podílela se na vydání alba Gajdovali gajdoši (1998) ve spolupráci s moravskými gajdošskými muzikami a na všech albech cimbálové muziky Soláň : Nebude nám dycky tak ( 1994 ), Při Betlémě na salašu ( 1995 ), A tož jakú ( 1998 ) a Valaské pěsničky ( 2000 ).

Autor: Petr Číp | Vyšlo: 19.12.2003 | celý článek …

Další stránky:
1 | 2 | > | >>




Právě vyšlo!!!

Gajdošský zpěvník (464 lidových písní a koled z Moravy a Slezska) Dudy v Čechách na Moravě a ve Slezsku

Reklama

Poslední články

V krátkosti...

  • Letošní ročník Gajdovačky , desátý jubilejní , v Oravské Polhore se uskuteční v termínu 11.-13.9.2006. Další informace budeme průběžně zveřejňovat na našich stránkách.
  • Dnes, tj. 28.12.2007 bude hostem pořadu "Uvolněte se, prosím" gajdoška Bohdana Štanclová. Pořad začíná ve 21:35 na programu ČT1.
  • Zítra tj. 9.11.2007 v 18:30 zazní v pořadu Muzikanti hrajte na vlnách Českého rozhlasu Ostrava prastarý hudební nástroj gajdy. Pořadem provází Zdeněk Tofel a zazní v něm písně v podání např. Vladka Zogaty, Petra Piláta, Rukynadudy atd.

... další


Vaše vzkazy ...

  • There is definately a lot to know about this subject. I like all of the points you've made. ...
  • http://linkbun.ch/04qqd
  • http://kicksvovo.com/ Shoes Jordan size 10 acquired really NBA league tools off adidas, your indicator additionally ...

... další     


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2017 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality