GAJDY.cz - Zpráva z Mezinárodního dudáckého festivalu Strakonice 2006


Přeskočit na navigaci

Zpráva z Mezinárodního dudáckého festivalu Strakonice 2006

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 6.9.2006 | Rubrika: Gajdošská setkání

Ve dnech 24.8 až 27.8. se konal ve Strakonicích již 17. Mezinárodní dudácký festival. Poněvadž se této akce zúčastnili i aktivní členové Moravského spolku gajdošského, je přímo mou povinností seznámit návštěvníky těchto stránek s tím, jak obstáli v tvrdé mezinárodní konkurenci. Je nutno předeslat, že naše družina byla tentokrát nepočetná. Slezsko reprezentovala Gajdošská muzika Vladka Zogaty ze Třince spolu s tanečníky souboru Javorový a čest zbytku Moravy zachraňovali Gajdoši z Kopanic – jmenovitě rodina Gabrhelova ze Starého Hrozenkova, posílená rodinou Škubalovou v hudeckém obsazení. Všechny jmenované formace si vedly statečně a odvedly solidní výkon. Pořad, ve kterém kromě jiného zazněly melodie z Těšínska a Kopanic, se jmenoval „Z Karpatských pramenů“ a režíroval ho hudební redaktor Ostravského rozhlasu, pan Zdeněk Tofel. Úkol režírovat tento pořad rozhodně nebyl lehký. Jak známo, goroli nejsou jen ve Slezsku kolem Hrčavy, ale taky na Slovensku a samozřejmě v Polsku. A právě účast polských gorolů v programu byla do poslední chvíle nejistá. Nakonec ale všichni včas dorazili, takže zbyla ještě chvíle na poslední režijní pokyny. Úvod pořadu patřil Tatranským gajdošům ze Zakopaného v čele s vynikajícím a všestranným instrumentalistou Janem Karpielem. Spolu se svými dvěma kolegy zahráli a zazpívali melodie ze svého regionu a představili tak čtyřhlasé „podhalanske dudy“. Po nich následovali goroli ze Slezských Beskyd, jmenovitě Jozef Kawulok s houslovým doprovodem a další gajdoš – Tomaš Iwanov. Osobitý, mužný projev všch jmenovaných interpretů nezůstal bez hlasité odezvy u publika. Jistě k tomu přispěly impozantní gorolské gajdy, které všichni jmenovaní suverénně ovládali. Byla to zkrátka radost poslouchat.

Ze slovenské strany Slezských Beskyd, jmenovitě z Oravské Polhory přijala pozvání do pořadu Gajdošská muzika Goluska. Mladí muzikanti, sotva patnáctiletí, nenechali nikoho z obecenstva na pochybách, že hrát skutečně umějí. Hráli s chutí a plným nasazením. Šlo jim to náramně a bravurní hru na gajdy, jakou předvedl Peter Matis, mu mohl závidět leckterý starší a zkušenější dudák. Je potěšující, že známý, bohužel již nežijící oravský gajdoš Josef Zboroň, má tak zdatného následovníka.

Na jejich vystoupení bylo navíc velmi působivé, že je zpěvem doplnila nejen jejich vrstevnice Nikola Pěntáková, ale i o dvě generace starší Margita Kuráková a Ludvík Borovka, kteří navíc i zatancovali. Po nich následovalo vystoupení souboru Kysučan z Turzovky. Technicky dobře zvládnuté vystoupení bylo však spíše přehlídkou pastýřských melodií z celého Slovenska, než ukázka toho, co je pro Kysuce typické. Tím se poněkud vymykalo z celkového pojetí pořadu, přesto bylo divácky atraktivní.

Závěr pořadu patřil již jmenovaným souborům z České republiky – Gajdošské muzice Vladka Zogaty s tanečníky souboru Javorový z Třince. Mnozí si jistě všimli návratu kapely k původnínu, dalo by se říct legendárnímu nástrojovému obsazení muziky – gajdy, prim a kontry, což zvuku muziky náramně prospělo. Spolu s tanečníky tak zprostředkovali divákům někdejší atmosféru lidových tanečních zábav na Hrčavě a byli zato náležitě odměněni potleskem. Důstojnou tečku za celým pořadem pak udělali Gajdoši z Kopanic. Kopaničářské melodie v nápadité úpravě, kdy ženský zpěv doprovázely střídavě gajdy D a G doslova pohladily po duši přítomné posluchače.

Kdo přišel v sobotu dopoledne na hradní nádvoří, jistě nelitoval. Byl to doslova pořad klenotnicového typu, který si rozhodně pozornost diváků zasloužil.

Rasťo Šimkovič ze Slovenska vyhrává před hradní bránou

Rasťo Šimkovič ze Slovenska vyhrává před hradní bránou

Domažlická dudácká muzika před kulturním domem při nočním muzicírování

Domažlická dudácká muzika před kulturním domem při nočním muzicírování

Dolaďování programu před zvukovou zkouškou

Dolaďování programu před zvukovou zkouškou

Zaujatý rozhovor režiséra Zdeňka Tofla s Janem Karpielem

Zaujatý rozhovor režiséra Zdeňka Tofla s Janem Karpielem

Peter Matis se zpěvačkou a houslistou před vystoupením

Peter Matis se zpěvačkou a houslistou před vystoupením

Gajdošská muzika Goluska v akci

Gajdošská muzika Goluska v akci

Jozef Kawulok s houslistou Andrzejem Niedobou

Jozef Kawulok s houslistou Andrzejem Niedobou

Jozef Kawulok s houslistou Andrzejem Niedobou

Jozef Kawulok s houslistou Andrzejem Niedobou

Členové holandského souboru Hailander spolu s Dr. Schneiderem přisledování Karpatského pořadu

Členové holandského souboru Hailander spolu s Dr.Schneiderem při sledování Karpatského pořadu

Bartoloměj Gernát se svou ženou při vystoupení

Bartoloměj Gernát se svou ženou při vystoupení

Gajdošská muzika Vladka Zogaty

Gajdošská muzika Vladka Zogaty

Gajdoši z Kopanic spolu s rodinou Škubalových

Gajdoši z Kopanic spolu s rodinou Škubalových

O dalších pořadech a účastnících Mezinárodního dudáckého festivalu podávám již jen stručnou informaci. Hodnocení povolanějších bude zveřejněno patrně během září.

Tradičně hojně navštěvovaný je průvod účastníků festivalu městem. Koná se ve čtvrtek večer a po něm následuje dudácké kasací na hradním nádvoří. V historickém prostředí hradního nádvoří je představování zúčastněných souborů zvláště působivé.

Páteční dopoledne i odpoledne bylo věnováno převážně promítání filmů o dudáckých tradicích a dudách, podvečerní pořad v Domě kultury přinesl přehled zvykosloví z jihozápadních Čech. V hlavním večerním pořadu se představily zahraniční soubory ze Skotska,Anglie, Itálie, Turecka, Rumunska a Lužice. Z domácích souborů pak Úsměv z Horní Břízy, Chodové z Postřekova a Prácheňáci.

V sobotu v 9.hodin ráno zazněla v kostele sv.Markéty „Duchovní hudba z kraje Keltů“ v podání souboru Bann-heol z Francie. Zájem o koncert byl obrovský, ale vzhledem k omezené kapacitě prostoru se ho mohli zúčastnit jen ti šťastlivci, kteří sehnali lístky v předprodeji. Stejně tak byl beznadějně vyprodán pořad „Od koncertních dud francouzských salonů 18. století k břehům populární hudby“. Nebyl jsem mezi šťastlivci, kteří lístek dostali a tak informaci o tomto koncertu zůstávám dlužen. V hlavním večerním programu pak pokračovala velkolepá přehlídka zahraničních souborů. Kromě tradičních účastníků, jakou byly soubory ze Španělska a Francie, zaujalo diváky vystoupení bulharského, rumunského a tureckého souboru. Večerním koncertem však program nekončil. Ve vyhrávání se pokračovalo organizovaně i neorganizovaně před kulturním domem a na prostranství před Měšťanským pivovarem. Rovněž místní hospody nezůstaly prázdné a tak se dá říct, že dudy nejrůznějších typů zcela ovládly Strakonice. Oproti jiným létům je to značný posun, ovšem do spontálního nočního strážnického muzicírování to má ještě hodně daleko.

V neděli dopoledne se většinou vyspávalo, případně se konaly přípravy na odpolední slavnostní průvod městem a následně na galakoncert. Jaká byla atmosféra při slavnostním průvodu, ukazuje několik následujících fotografií.

Prácheňský soubor Strakonice

Prácheňský soubor Strakonice

Strakonická dudácká muzika

Strakonická dudácká muzika

ZUŠ Strakonice se svým učitelem. To je dudáckého potěru!

ZUŠ Strakonice se svým učitelem. To je dudáckého potěru!

Gajdoš Peter Matis a gajdošská muzika Goluska z Oravské Polhory

Gajdoš Peter Matis a gajdošská muzika Goluska z Oravské Polhory

Holandský soubor Hailander

Holandský soubor Hailander

Dudák tureckého souboru s bubeníkem

Dudák tureckého souboru s bubeníkem

Sepp Pichler a Steyrische Bordunmusik z Rakouska

Sepp Pichler a Steyrische Bordunmusik z Rakouska

Bulharský dudák s tanečnicemi

Bulharský dudák s tanečnicemi

Slovinský soubor Tine Rožanc

Slovinský soubor Tine Rožanc

Serbska folklorna skupina Sprjewjan z Budyšína. NSR

Serbska folklorna skupina Sprjewjan z Budyšína. NSR

Ve Strakonicích velmi populární Neil Smith se svým souborem. Anglie.

Ve Strakonicích velmi populární Neil Smith se svým souborem. Anglie.

Italský soubor Calamus

Italský soubor Calamus

Bann- heol, soubor z Francie

Bann- heol, soubor z Francie

Neilston district pipe band ze Skotska

Neilston district pipe band ze Skotska

A jaký byl celkový dojem z festivalu? Myslím, že velmi dobrá úroveň všech zúčastněných souborů mohla uspokojit i náročné návštěvníky. Jediné, co jsem letos postrádal, bylo dudácké symposium. Škoda, bývala to jedna z mála možností k setkání nadšených vyznavačů dud a ke vzájemné výměně zkušeností.

Pavel Číp, Zubří 3.9.2006

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Od: Avrix | Přidáno: 12.9.2006

Dobry den, dal by se sehnat Vas film o vyrobe dud, promitany na festivalu, v elektronicke podobe? Napriklad ke stazeni na techto strankach. Dekuji za informaci.

Od: Luboš Štancl | Přidáno: 13.9.2006

Podle mých informací zatím film veřejně dostupný není. Pokud se tak stane, budeme informovat na našich stránkách.

Od: Míla | Přidáno: 24.9.2006

Také by mě ten film velmi zajímal... mám velký zájem!

Od: Meloun | Přidáno: 2.10.2006

Mě ani ne... po té co vyšla ta skvělá kniha Pavla Čípa a viděl jsem jak ji drží pan Kašpařík,netoužím po ničem jiném! Skvělý zvuk a úspěchy při výrobě svých nástrojů přeji Všem dudákům. Doufám,že se uslyšíme :o)

Od: Olaf | Přidáno: 7.11.2006

Měl jsem to "štěstí" sehnat vstupenku na pořad „Od koncertních dud francouzských salonů 18. století k břehům populární hudby,“ tedy se pokusím doplnit komentář:
Výkony účinkujících byly veskrze skvělé, bohužel, organizace a především technické zajištění (jako již tradičně) naprosto katastrofální!!! Vyvolávání zvukaře "Karla" vyprodaným hledištěm (protože "Karel" jaksi zapomněl přinést polovinu mikrofonů a po začátku koncertu zmizel na kafe) je sice chvilku vtipné, ale s ohledem k (platícím) divákům a neméně k účinkujícím přinejmenším velmi trapné! Kromě toho: nasazená technika by snad ani nestačila na zvučení "Studia Kamarád," natož hudebního festivalu. Sami účinkující z toho byli očividně nešťastní, jenže nebyvše na MDF poprvé, rozhodně ne překvapeni...každopádně, výše zmíněné jim dost zkazilo vystoupení! Považoval jsem doposud určité standardy za samozřejmost, jenže např. před tímto koncertem, kdy na rozdíl od jiných částí programu je na to čas a prostor, vůbec nebyla zvuková zkouška(a to se dokonce nahrával)! Dramaturgie měla také své rezervy - nepochopil jsem (mimo jiné), proč byl do programu, který zpravidla bývá nejkvalitnější v rámci MDF (nebo alespoň na rozdíl od "galakoncertů" aspiruje na víc než prvoplánovou rychlo-přehlídku) zařazen rodinný soubor Tiferet, půlku jehož vystoupení zabral právě fórek o jejich příbuzenství...? Nic ve zlém, na volné scéně by, myslím, byli perfektní, ale v rámci tohoto koncertu hrát rozhodně neměli...
Cením si rozšíření festivalu o pouliční produkci - byť dost alibisticky (s hospodami bych byl opatrnější - jedná se cca o 2-3), ale největší problém vidím v promarnění nadšení účinkujících (některým se upřímně divím, proč na MDF jezdí). Jediná deviza MDF je tradice - žel, s přístupem "co bylo před 20-ti lety, stačí i dnes." Atmosféra festivalu - otřesné prostory (letní kino, kulturák), moderátoři koncertů (kteří buď o dudách nic nevědí, nebo divákům vnucují vlastní vkus - nechápu, proč by účinkující nemohli mluvit sami), naprosto odfláknutá technika a diváci odsouzení k pasivitě - mi evokuje komunistický přístup ke kultuře a folklóru zvláště. Mám pocit, že pořadatelé snad ani nikdy na žádném jiném festivalu nebyli - tím spíše ne na slušném (folk)lórním, nebo jej alespoň nepochopili ...tedy buď ať se na nějaký podívají, nebo nechť je festival přejmenován na "Amatérská ukázka dud."

Od: Medvídek | Přidáno: 29.3.2008

Pro Olaf: Nevím, z jakého důvodu pan Kahuda zaujímá k MDF tak negativní postoj. Co se týče organizace, uznávám, že se zde drobné nedostatky vyskytují, ale rok od roku se zmenšují, stejně jako se zlepšuje kvalita MDF a umění účinkujících. Sám festival navštěvuji od raného dětství, o dudách jsem psal DP, a tudíž o této tématice něco vím.
"Nevýstavní prostory" pro konání koncertů jsou možná spojeny s tím,že výstavnější ve Strakonicích neexistují (ostatně nevím, co se p. Kahudovi nelíbí na letním kině?). A pan Josef Režný je jako zakladatel Prácheňského souboru i MDF skutečně osobou hodnou obdivu a uznání a jako takový má do festivalu právo mluvit.
Jako občan Strakonic mohu říci, že se na MDF každé 2 roky velice těším. Dojem, že "strakonické" moc nebere, je možná způsoben tím, že mají možnost se ho účastnit kdykoliv a tudíž jej berou za součást tradice. Každopádně i dudáci, pokud jsem měl tu možnost s nimi hovořit, se ho zúčastňují rádi. Jen škoda, že trvá vždy tak krátce a vstupné se neustále zdražuje:-)

Od: Olaf | Přidáno: 21.5.2008

Milý Medvídku, doporučuji, abyste se přestal bránit kritickému myšlení a trochu pozorněji se rozhlédl po MDF a ideálně i po jiných festivalech. Možná zjistíte, že skutečný problém nejsou ty "drobné nedostatky," ale dávno přehlížená základní koncepce. Myslíte, že je dobré prezentovat folklór formou defilé jednoty národů v rozpadajícím se kině? ..notabene po zaplacení nemalého vstupného, kdy ke mně mluví místo tradice bezduchý moderátor (a poté, co mě prošacovala ochranka)? Nemáme už díkybohu podobné věci za sebou?
Pana Režného si samozřejmě velice vážím, ale vysvětlete mi, proč pracovníci MěKS (tj. pořadatelé) nejsou kompetentní nic rozhodnout či zodpovědět a místo toho se zaklínají schůzemi jakýchsi rad a právě jménem p. Josefa Režného? Není na tom něco špatně?
Závěrem vám děkuji, že jste mě představil, ale pro úplnost jste ještě mohl úvest pramen, na který reagujete, což je delší varianta mého příspěvku - k vidění zde: http://dudy.eu/strako-olaf.aspx

Od: FUJ OLAF | Přidáno: 13.2.2009

Di do prdele Olafe, ses trapnej.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality