GAJDY.cz - Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata a film „Gajdoš“


Přeskočit na navigaci

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata a film „Gajdoš“

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 29.5.2006 | Rubrika: Gajdošská historie

O životě hrčavského gajdoše Pavla Zogaty, o jeho kumštýřství a významu jsme již vypověděli mnohé. Zevrubněji jsme se však ještě nezabývali jeho spoluprací s Československou televizí. Záměrně tak činíme až teď.

Československá televize se nikdy neangažovala v oblasti vědecké popularizace folkloru a folklorismu v takové míře jako Československý rozhlas, nicméně některé její projekty měly a dodnes mají pro danou problematiku zásadní význam. V ostravském televizním studiu, které ve své činnosti mj. hojně navazovalo právě na místní rozhlasovou dramaturgii, byl takovým důležitým projektem umělecky zpracovaný hraný dokument „Gajdoš“, věnovaný Pavlu Zogatovi. Byl natočen v roce 1980, tedy v době, kdy se již gajdošova životní dráha pomalu ubírala ke konci. Zogata sice spolupracoval s televizí již dříve, a to např. v roce 1968 při natáčení filmu „Dudy a dudáci“, kde mezi jinými zpívá a hraje dvě písně ze svého repertoáru, film „Gajdoš“ je ale jediným snímkem zaměřeným pouze na jeho osobnost a na prostředí a folklorní tradice jeho rodného kraje. Je proto nenapravitelná škoda, že originál filmu byl v televizním archivu při povodních v roce 1997 zničen a snímek se tak dochoval pouze ve formě několika domácích videokopií.

Nostalgicky laděný dokument má několik rovin. Pojednává o gajdošově těžkém živobytí na horách. Může zároveň vyznít jako jakési vzpomínání a bilancování moudrého muže v podzimním věku s obrovskými životními zkušenostmi, které se zde odráží v zrcadle jeho charismatického zpěvního a muzikantského projevu. Dále se ve filmu setkáváme s vyobrazením různých tradičních zvyků souvisejících se svatebními obřady na Hrčavě a můžeme zde také zhlédnout jedno z nejpovedenějších ztvárnění goralských lidových zábav, při němž za doprovodu Zogatovy muziky máme možnost vidět výborné taneční provedení ověnžoků a slyšet množství hrčavských lidových písní.

Dokument nás navíc zavede do různých, pro život na Hrčavě charakteristických míst. V úvodu filmu pozorujeme nádhernou zimní horskou krajinu danou do kontrastu s tvrdou prací lesního dělníka. Pavel Zogata zde kácí strom a pak jej s pomocí svého koně sváží domů. Hned vzápětí se přemístíme do gajdošovy dřevěnice „Za chroščum“ a nasáváme atmosféru jeho skromného domova. Ústředním dějištěm filmu je pak stará hrčavská hospoda „U Sikory“, kde se odehrává typická goralská svatba s hudbou, tancem a všemi zvyklostmi, které k ní náležely.

Jak jsme již konstatovali, činnost Československé televize v Ostravě, zaměřená na šíření povědomí o lidových tradicích Těšínského Slezska, byla velice úzce propojena se stejně zaměřeným úsilím pracovníků ostravského rozhlasu. Tak tomu bylo i v případě natáčení filmu „Gajdoš“. Snímek byl realizován v dramaturgii Naděždy Váhalíkové-Urbáškové (podílela se mj. i na filmu „Ruce pro krásu“ o Jiřině Králové), režie se ujal Alois Müller a hudební režii neměl na starost nikdo jiný než Jaromír Gelnar, duchovní otec celého projektu, který navíc ve filmu také účinkoval jako zpěvák, tanečník a průvodce slovem. Scénář napsal mladší syn Pavla Zogaty, spisovatel Jindřich Zogata. V titulcích filmu bychom však jeho jméno hledali marně – patřil totiž v období normalizace k autorům, kteří měli zakázáno publikovat, musel se proto pod svou scénáristickou práci podepsat pseudonymem (pseudonym Kamila Zogatová však hovoří za vše, jde totiž o jméno jeho první ženy).

V realizačním týmu filmu „Gajdoš“ tedy nalézáme osobnosti, které byly neodlučitelně spjaty s uměleckým i osobním životem Pavla Zogaty. Příznačné však bylo také herecké obsazení, a tak se ve snímku setkáváme kromě již jmenovaného Jaromíra Gelnara také s Vladislavem Zogatou, Jiřím Zogatou, Marií Krenželokovou (manželka Pavla Krenželoka zde zastupovala gajdošovu ženu Marii) či sestrami Žabkovými. Dále ve filmu účinkovali tanečníci souboru Javorový z Třince a dětský soubor Kvítko z Karviné pod vedením Marty Gelnarové.

Film „Gajdoš“ byl vskutku unikátním počinem Československé televize Ostrava, dílem, které nutí k zamyšlení, dílem, ke kterému má dodnes spousta lidí silný vztah, dílem, ve kterém zaznívá jako jakési poselství životní krédo proslulého muzikanta: „Když člověk zpívá, narovnává hřbet“.

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality