GAJDY.cz - Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata jako lidový vypravěč


Přeskočit na navigaci

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata jako lidový vypravěč

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 6.4.2006 | Rubrika: Gajdošská historie

Doposud jsme o Pavlu Zogatovi hovořili jako o výborném lidovém zpěvákovi a zdatném instrumentalistovi. Chceme-li však mít profil gajdošovy osobnosti celistvý, nesmíme zapomenout, že vynikal ještě v jednom směru – byl to znamenitý lidový vypravěč.

Stejně jako jeho písňový, tak i vypravěčský repertoár zaznamenali Ivo Stolařík, Jaromír Gelnar, Václav Stuchlý nebo Antonín Satke (poslední byl svou výzkumnou činností na lidové vypravěčství přímo zaměřen, zabýval se tedy speciálně pouze touto stránkou Zogatovy tvořivosti). Zápisy, které tito odborníci při různých příležitostech provedli, jsou archivovány v Ústavu pro etnografii a folkloristiku Akademie věd České republiky v Brně, v Českém rozhlase v Ostravě a v muzeích Těšínska, Frýdecko-Místecka a Opavska. Část byla rovnež publikována v časopisech Radostná země a Tešínsko a zásluhou vědecko-popularizační práce Jaromíra Gelnara vyšla také na gramofonové desce „Od Opavy k Těšínu“ (Supraphon 1979).

Zogatovo umění vypravěčské však nemůžeme vnímat izolovaně, nýbrž právě v kontextu s jeho písňovým repertoárem. Právě svůj zpěv a muzicírování doplňoval často gajdoš o rozličná, nejčastěji humorná vyprávění. Jejich geneze pak byla obdobná jako u jeho písňové tvorby. Povídání tedy opět vycházela z obvyklé lidové obraznosti oživované Zogatovou bohatou fantazií, nápaditostí a improvizačními schopnostmi.

Část jeho povídek pocházela z tradičního prozaického folkloru regionu nebo byla dědictvím po pradědečkovi Malyjurkovi (např. „O původu dud“). Do těchto povídek ovšem Zogata vnášel své vlastní prvky, více či méně je upravoval, pozměňoval a vytvářel tak mnohdy jejich nové živé varianty. Druhá část repertoáru pak zahrnuje příběhy zcela nové, ve kterých se již plně a v celém rozsahu odráží gajdošův vypravěčský talent. Tato vypravování obsahovala často autobiografické prvky. Objevují se v nich např. vlastní zážitky z doby, kdy se jako malý chlapec poprvé podíval do města, nebo pozdější zážitky z cestování po folklorních festivalech a vystoupeních, nejednou jej inspirovaly i cizí umělecké projevy, jak je poznával prostřednictvím rozhlasových pořadů nebo četby atd.

Pavel Zogata vyprávíZogatovo stylistické umění bylo charakteristické jadrným jazykem, jeho mluvní projev se vyznačoval bohatstvím větné melodie, vyšším tempem řeči a plynulostí a byl doprovázen temperamentní gestikulací, jak můžeme vypozorovat také z mnohých dobových fotografií zachycujících vypravěče v akci. Humor Zogatových povídek byl často založen na konfrontaci života na zaostalém venkově s moderním životním stylem ve městě a na setkávání světa neznalého vesnického člověka s výdobytky a produkty technického pokroku nové doby. Stejně jako jeho bojtky, tak i vypravování nakonec směřuje k výrazné pointě.

Pro ilustraci na tomto místě uvádíme přepis jedné z kratších Zogatových humorek – „Jak česali po prvé uovčora“ – zaznamenanou 21. 7. 1953 v kolibě na Girové Antonínem Satkem:

Pryšlo kjejši takimu staremu gorolovi išc do mjasta. A pres cale žice byval na salašu. No a tak nevedžel, jako še do mjasta chodzyvo. Tuž doma už to tam pripravili, že mu trea pjeknum košulym, gace, kyrpce nove, copkum neusmolenum a že muši byc pocesony. No dobre. Ale teraz cale žyce še necosol. Tuž potym go posadžili na stolek pred blachum a teraz go cosali. Ale vlosy zasmolene, strašne go bolaly, zgrupol na zymbach a vrešcel, že co to za nešcynšci to cestovani do mjasta. A potym, dy pryšol do mjasta – go už tam zakludžili – nic inego, eny še džival na panicki, jako maly pekne vlosy ucosane a nejpjyrši še pytol, velej razy se za žice cosala. A jedna odpovedžala mu: ,Každy džen.´ I povjadal: ,Jednako je to provda, jako stoji v evangelii, že baby cirpjum.´ Že jako ona to može vydržec, dy se každy džyn muši cesac, dy un se roz za živobyca cosal a preukrutne bolešc vystol. Tak povjado, pokjel bedže žil, nejbardžej bedže lutovol panicek.

MP3 ukázky:

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality