GAJDY.cz - Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata IV.


Přeskočit na navigaci

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata IV.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 5.12.2005 | Rubrika: Gajdošská historie

Ještě v roce 1938 hrál Pavel Zogata s Pavlem Krenželokem na svatbě u příbuzných, kterou už zažil i jeho tehdy sedmiletý syn Vladek. Pak však přišla druhá světová válka a několik let odloučení od rodného kraje v horách na Jablunkovsku.

Za mobilizace v roce 1939 Zogata nastoupil k polské armádě. Po její kapitulaci upadl do německého zajetí, ale při deportaci do zajateckého tábora v Opolí se mu podařilo utéci a skrýval se až do roku 1942, kdy jej zařadili společně s ostatními mužskými obyvateli Těšínska (Volksgruppe III.) do oddílu AD (Arbeitsdienst) a poslali ho kopat zákopy do Německa a Itálie. Při bombardování Terstu byl zraněn a odvezen do nemocnice v Mnichově a po velkých náletech, které se zde odehrály v lednu roku 1945, jej přidělili ke zdravotní rotě do Štenberka a později do Pacova. Tam navázal kontakt s partyzány, konkrétně s plk. Papežem, a předal jim při hlídce skladiště zdravotního materiálu a skladiště s municí. V květnu roku 1945 se vrátil do rodného kraje, ale v zápětí byl i s dalšími, kteří vykonávali vojenskou službu v německé armádě, Poláky uvězněn. Ještě v říjnu téhož roku byl ale propuštěn a rehabilitován.

Po druhé světové válce dostala Zogatova rodina domovské právo na Hrčavě, které však nevyužila a v roce 1946 se přestěhovala do Jeseníku nad Odrou, do sudetské oblasti, kam po odsunu Němců proudilo za výdělkem mnoho lidí z horských oblastí Těšínska, Valašska atd. Pro Zogatovy Pavel Zogatato navíc také znamenalo stěhování na území Československé republiky. V Jeseníku hospodařili jako deputátníci na státním velkostatku. Když ve čtyřicátém osmém roce přišla zemědělská reforma a velkostatky byly rozparcelovány, obdrželi zde Zogatovi dobytek z německého konfiskátu a 13 ha půdy, na které mohli pracovat jako na samostatném hospodářství. V následujícím období si pak vydělali dost peněz na to, aby si mohli koupit v Bukovci u Jablunkova rolnickou usedlost (1949).

Později postavil Pavel Zogata chalupu na samé hranici, na Hrčavě v místě zvaném „Za chroščum“, kde s manželkou hospodařil až do důchodu, do začátku osmdesátých let (zemřel 4. června 1985 v Jablunkově).

Když přišel Ivo Stolařík na přelomu čtyřicátých a padesátých let na Hrčavu, aby zde nasbíral materiály pro svou disertační práci, setkal se zde s mnoha pamětníky autentické lidové kultury, která zde byla ještě přednedávnem velmi živá. Na Hrčavu jezdil za tímto účelem v letech 1949 – 1951 a pak ještě dva roky jako redaktor Československého rozhlasu v Ostravě. Za tu dobu se zde spřátelil s mnoha obyvateli, ale hlavně s muzikantem Pavlem Zogatou a s jeho druhem Pavlem Krenželokem.

Pavel Zogata byl ohromně sympatický člověk a ohromně mi šel na ruku. A s ním ještě hrával pan Krenželok, který byl mnohem starší než Pavel. Byl to takový invalida, který špatně chodil. Měl ty husličky naladěné jenom na dva tóny, ale byla to taková zdejší typická postava.

Na Hrčavě však v té době žili i další nositelé folklorních tradic. Patřili mezi ně mj. Josef Haratyk, Marie Vavřačová se svým synem a s matkou Annou Bielešovou, Maryna Ivankula a jiní. A právě tyto osobnosti se v čele s gajdošem Pavlem Zogatou staly základním kamenem nového národopisného souboru „Hrčava“, který zde na popud Iva Stolaříka na počátku padesátých let vznikl. „Podrobnosti už vám neřeknu, ale když už jsem byl tak trochu jejich (o obyvatelích Hrčavy), tak jsem se tam snažil soustředit mládež, protože na Hrčavě tehdy nebyla žádná možnost shromažďování apod. Tak jsme popohnali holky, aby ušily kroje, a začal jsem s nimi zpívat ty jejich písničky. A to bylo v podstatě všecko“, dodává skromně Ivo Stolařík. Pravdou však bylo, že díky Stolaříkově organizační práci vznikl na Hrčavě folklorní soubor o šestnácti tanečních párech (situace okolo roku 1951). V té době už také s touto skupinou nadšenců vystupoval mladý syn Pavla Zogaty, Vladislav. „Ivo Stolařík ten soubor dost udržoval, takže i díky němu ty naše tradice nezahynuly a písně, tance a hrčavská muzika se právě díky jeho organizačním schopnostem zachovaly.

Díky obětavé práci všech členů souboru i jeho odborných poradců, a také díky prezentaci velice svérázného typu hudebního folkloru, slavil soubor úspěchy již od svých počátků. Mezi první významnější vystoupení Hrčavanů patřila prezentace souboru na „národopisných pondělcích“ v Moravském muzeu v Brně v prosinci roku 1950 a pak ještě v roce 1951, která se zde konala u příležitosti Stolaříkovy odborné přednášky o Hrčavě. Obrovský zájem vzbudilo zejména hudební provedení ověnžoků v podání ústřední postavy souboru, Pavla Zogaty, který pak ještě vystoupil samostatně na večeru lidových vypravěčů. úspěch lidových umělců byl tak veliký, že pak ještě museli celý program natočit v brněnském rozhlase.

S národopisným souborem Hrčava pracovali i další významní etnografové, zejména Jaromír Gelnar a Zdenka Jelínková. I díky jejich spolupráci se v průběhu padesátých let hrčavská skupina  objevila na mnoha kulturních akcích na Těšínsku a v programech řady regionálních, celostátních i mezinárodních folklorních festivalů, mezi nimiž bychom mohli jmenovat národopisné slavnosti v Dolní Lomné, Strážnici, Strakonicích, Rožnově pod Radhoštěm, Skalici atd.

Ke konci padesátých let se však soubor rozpadl a na festivaly pak už z Hrčavy jezdila pouze jeho muzikantská složka, gajdošská muzika Pavla Zogaty, nebo Pavel Zogata sám.

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality