GAJDY.cz - Zpráva o zářiovém dění v gajdošských kruzích II. aneb ohlédnutí za Gajdovačkou 2005


Přeskočit na navigaci

Zpráva o zářiovém dění v gajdošských kruzích II. aneb ohlédnutí za Gajdovačkou 2005

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 3.10.2005 | Rubrika: Gajdošská setkání

Druhá akce, která se bytostně dotýkala nás, gajdošů, byla již docela známá a velice oblíbená „Gajdovačka“ v Oravské Polhore. Toto již šesté mezinárodní setkání gajdošů připravilo Oravské osvetové stredisko v Dolnom Kubíne spolu s obecným úradom Oravské Polhory.

Luboš TatarkaJako každoročně, tak i v letošním roce začala gajdovačka vystoupením gajdošů na tradičním jarmarku v Dolním Kubíně. Letošní zahajovací vystoupení však bylo poněkud rozpačité. Řada gajdošů, vázána svými pracovními povinnostmi odložila svůj příjezd na večerní hodiny a ti přespolní přijížděli až během sobotního dopoledne. Přesto došlo na páteční večerní gajdošské aréně k nejednomu překvapení. Hned v úvodu večera zaujali nejmladší gajdoši Peter Matis z Oravské Polhory a Tomáš Blažek z Nitry. Mladí muzikanti z polské Sztryzawy se rovněž nenechali zahanbit, což nenechalo nikoho na pochybách, že sobotní soutěž mladých gajdošů bude velmi vyrovnaná. Po vydatné večeři, jejíž součástí byla ochutnávka tradičních pokrmů oravské kuchyně, došla řada i na známé a zavedené gajdoše, z nichž je nutno jmenovat zejména Juraje Dufka, Rasťu Šimkoviče, Drahoše Daloše a Milana Ruska. Samozřejmě že nechyběly ani legendy dudáckého světa jakými jsou Bernard Raraj st. ze Zlatých Moravců a Vladek Zogata z Třince. No a pak si postupně zahráli i všichni ti, kteřído Polhory kvůli tomu přijeli. Není nutno dodávat, že se gajdování protáhlo do pozdních nočních hodin a neomezilo se jen na prostory místního kulturního domu, ale přesunulo se i do míst, kam bytostně patří – do hospody.

I když je Gajdovačka setkáním gajdošů především z Vyšegrádských regionů, za jejichž finanční podpory se akce uskutečnila, zúčastnili se jí letos i tři muzikanti z Holandska: multiinstrumentalista Wiebe Stodel a dudák Jeoren de Groot se svým kolegou bubeníkem a perkusistou. Gajdování tak dostalo skutečně mezinárodní rozměr, ve kterém se docela výrazně uplatnili i členové MSG, a to Gajdoši z Kopanic a Gajdošská muzika Jury Holáska z Břeclavi.

V sobotu během dopoledne pak dorazili ti, kterým to z jakýchkoliv příčin dřív nevyšlo. Ani nevlídné deštivé počasí nezabránilo uskutečnění plánovaného výletu do Hviezdoslavovy hájovny, která stojí v malebném prostředí pod Babí horou, jen pár kilometrů od někdejších lázní ve Slané Vodě. Odpoledne pak proběhlo „Rozprávanie o gajdách“, kde hlavní příspěvky přednesli Juraj Dufek a ředitel muzea hudebních nástrojů v Poznani, pan Janusz Jaskulski. Juraj Dudek, který je v současné době považován za jednoho z nejlepších výrobců gajd na Slovensku, pohovořil o různých typech evropských gajd, jejich specifikách a herních možnostech. Pan Jaskulski seznámil účastníky besedy se základními typy polských dud a na závěr rozpravy jsem upozornil přítomné na knihu J.Režného: 5 000 let s dudami, která vyšla vloni u příležitosti Strakonického dudáckého festivalu (podrobnější informace o obsahu knihy bude zveřejněna na těchto stránkách následovně).

Mezitím, co část gajdošů odjela na odpolední vyhrávání do sousedního Polska, začala v Oravské Polhore soutěž mladých gajdošů. Po soutěži se mezinárodní porota, jejimiž členy byli pánové Bernard Garaj, Vladek Zogata, Janusz Jaskulski a Juraj Dudek, odebrala k poradě a vzniklou přestávku vyplnily svým společným programem dvě rodinné kapely – hudecká kapela Škubalových ze Zlína a rodina Gabrhelových ze Starého Hrozenkova, vystupující pod názvem Gajdoši z Kopanic. Kdo byl v létě na Kopaničářských slavnostech ve Starém Hrozenkově, jistě si vzpomene na velmi zdařilé společné vystoupení těchto dvou kapel. Nejinak tomu bylo i v Oravské Polhore. Dvoje gajdy doprovázla hudecká sestava velmi citlivě a nápaditě, a ani zpěvačky Lydia Gabrhelová a Tereza Škubalová se nenechaly zahanbit. Není proto divu, že svým společným vystoupením obě kapely opět zaujaly.

Následné vyhlášení výsledků soutěže pak přineslo několik dalších překvapení. Nebudu čtenáře této zprávy zatěžovat výčtem všech oceněných, (jejichž všechna jména jsem si stejně nezapamatoval), omezím se pouze na konstatování, že první místo v kategorii gajdošů do 21 let získal člen Moravského spolku gajdošského – Jiří Gabrhel ze Starého Hrozenkova. Ve svých kategoriích ještě získali první místa mladí talentovaní gajdoši Peter Matis a Tomáš Blažek.

Večer pak pokračoval spontánním vyhráváním dalších gajdošských skupin, mezi kterými mne zaujala především skupina Šafrán, vedená již několikrát jmenovaným Jurajem Dufkem. Jejich moderní pojetí slovenských písniček v instrumentaci slovenské gajdy, housle, středověký vozembouch a zpěv, mne doslova nadchlo. Z reakce ostatních posluchačů usuzuji, že jsem nebyl zdaleka sám. Další kapelu, která přišla s nápaditou obsadou i úpravou tentokrát nejen lidových písní, ale zejména skladeb ze starých kancionálů a sbírek, přivedl na Gajdovačku Robert Žilík. Tyto písně v instrumentaci: dvoje gajdy, šalmaj a buben, zněly velmi zajímavě a neotřele. Nutno dodat, že společně s Robertem hrál na gajdy vynikající Tomáš Blažek, který zabodoval v soutěži mladých gajdošů. Gajdošská muzika Vladka Zogaty pak svými krásnými gorolskými melodiemi vrátila publikum zpět ke klasickému pojetí lidových písniček. Závěr oficielního večera obstarali holandští dudáci, kteří svým temperamentním vystoupením roztleskali všechny přítomné.

Nedělní ráno bylo pro mnohé z nás poněkud krušné, takže se ranní bohoslužby za nositele tradic zúčastnili jen ti mladší, nebo trénovanější. A nutno přiznat, že akustika zdejšího kostela propůjčila zvuku gajd zvláštní půvab. Gajdám byl věnován i zbytek dopoledne. Diskutovalo se ve skupinkách o všech trablech s gajdami, vyměňovaly se zkušenosti. Odpoledne se pak v galaprogramu představili všichni účastníci Gajdovačky. Tak došlo i na Tibora Koblička, vynikajícího výrobce a multiinstrumentalistu, který zahrál nejen na gajdy ale i na niněru vlastní výroby, na neopakovatelného Luboše Tatarku, na Jozefa Kostúra, na Františka Skurčáka a jeho dcerku Ivetku, na další členy známé gajdošské rodiny Garajavců – na Dominika a jeho syna Pavla a na další, kteří snad prominou, že je zde nejmenuji.

Celkový dojem z Gajdovačky je pro mne jednoznačný - vynikající akce umožňující setkání lidí, kteří si oblíbili tento archaický nástroj. Letošní ročník přinesl navíc další nové podněty a zejména radostné zjištění, že zájem o gajdy narůstá i mezi mladými. Nezbývá než poděkovat všem, kteří tuto nádhernou a svým způsobem jedinečnou akci s nemalými obtížemi každoročně obětavě připravují.

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality