GAJDY.cz - Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata II.


Přeskočit na navigaci

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata II.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 25.8.2005 | Rubrika: Gajdošská historie

První přímý předchůdce Zogatů, který měl co do činění s gajdama, o němž však víme pouze z ústního podání, byl Ondřej Malyjurek z Javořinky. O něm téměř žádné podrobnější zprávy nemáme, víme však, že uměl gajdy vyrobit. Postavil totiž nástroj, na který později hrál jeho syn Jiří a po něm i Pavel Zogata. Tento instrument se zčásti zachoval a je dnes již více než 160 let starý 1).

Gajdy Pavla ZogatyO Jiřím Malyjurkovi, synovi Ondřeje a pradědovi Pavla Zogaty, toho víme již o něco více. Narodil se roku 1820 a do svých devadesáti čtyř let byl v širokém okolí uznávaným a váženým muzikantem. Živil se však, stejně jako ostatní obyvatelé Javořinky a přilehlých horských vesnic (Bukovec, Istebná, Koňakov), salašnictvím a rolnictvím a v zimě pracoval jako lesní dělník při těžbě dřeva. Na gajdy hrával na všech význačnějších společenských událostech a svatbách v oblasti, přestože v sousedních obcích údajně působili i jiní dudáci, což jistě také něco vypovídá o jeho muzikantských kvalitách.

Z toho, co si zapamatoval z vyprávění svého otce, nám Vladek Zogata prozradil o Jiřím Malyjurkovi mj. toto: „Jura Malyjurek gajdoval už od klukovských let. Hrával po celý život a na posledním ,věšeli´ (= svatba) hrál ještě dva roky před svou smrtí, o čemž vím ze vzpomínek mého otce a jeho sestry. Svatby tehdy trvaly až tři dny, které tam celé strávil a pak se vracel domů. Někdy s ním jezdila také jeho manželka, která byla výbornou kuchařkou, takže on tam zpíval a vyhrával a jeho žena vařila… Na svatbách se tehdy muzikou nevydělávalo. Lidí žilo po okolí poměrně málo, a tak se hrálo spíše z takových přátelských vztahů. Ani se tam moc nepilo, protože alkohol byl v té době údajně velmi drahý, takže si poručili achtlik, to je jakási taková osminka, tu sklenku jsem ještě viděl, a u toho seděli třeba celý den a bavili se a zpívali.“

Na přelomu 19. a 20. století ještě s Jiřím Malyjurkem hrával také jeho příbuzný, houslista-primáš Jan Malyjurek, kterému říkali „Klimasek“ (pravděpodobně v souvislosti s místem jeho bydliště, kterým byla osada sousedící s Hrčavou – Klimasy). Když pak starý gajdoš v listopadu roku 1913 na Javořince zemřel, „Klimasek“ po něm na nějaký čas gajdování převzal. A v té době s ním už začal hrát také houslista Pavel Krenželok, primáš v pozdější hrčavské muzice Pavla Zogaty.

Jak ale souvisí jméno Zogata s muzikantskou rodinou Malyjurků? Odpověď na tuto otázku nám opět poskytl Vladislav Zogata: „Jiří Malyjurek měl dvě dcery. Jedna se vdala domů a vzala si Ondřeje Zogatu. Ten se tak vlastně přiženil do Malyjurkova hospodářství. Jura Malyjurek si jej vybral pro svou dceru proto, že mladý Zogata, jeho nastávající zeť, jezdil k němu na salaš bačovat a tam se s ním seznámil a oblíbil si jej, protože byl údajně velmi hodný a pracovitý. Slovo dalo slovo, Ondřej se s dcerou seznámil, oženil se s ní a přistěhoval se k nim na grunt“. Ondřejem už tedy linie starého gajdošského rodu pokračuje s příjmením Zogatů.

Ondřej Zogata se však ještě dudákem nestal. To jeho syn Jiří, otec později proslulého gajdoše Pavla, ten už se nástroj ovládat naučil, jenže ještě jako mladý před začátkem první světové války odjel za prací a penězi do Ameriky, kde našel v období války svou smrt při důlním neštěstí. Po svém odjezdu po sobě doma zanechal svou ženu a šest dětí. A protože na Javořince v té době ještě žil jejich stařičký pradědeček Malyjurek, gajdošská tradice nezahynula a přes dvě generace se mohla na jedno z těchto dětí přenést. Bylo to souzeno malému Pavlovi.

1)(pozn. Situace okolo doby vzniku tohoto nástroje je nejasná. Ivo Stolařík uvádí, že jeho stáří je asi 130 let (Stolařík, I.: Lidová hudební tvořivost na Hrčavě. Radostná země, 2, 1952, s. 24.), což by znamenalo, že jeho vznik datuje do dvacátých let 19. století. S tímto údajem je v rozporu informace z povídky Jindřicha Zogaty „Dvory“ (In: Solanský, B.-Jílek, J.-Zogata, J.: Stříbrné rybky. Brno 1985, s. 166.), kde autor uvádí rok 1840. Z rozhovorů s Vladislavem Zogatou jsem se zase dozvěděl, že tyto gajdy pocházejí z období okolo roku 1850).

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Od: Gilbert Hervieux | Přidáno: 26.8.2005

Dear Sir, I'm looking for the history of the instrument and particulary, the pewder soldered on it. does it exist different design of pewder on the wood. What it the same on the 19th century and 20th. I'm breton pipe maker and interested about the history of the wood turning bagpipe. Do you have a good picture of an old gajdy? Best regards, Gilbert Hervieux.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality