GAJDY.cz - gajdy, dudy, folklór a ještě něco navíc

• Textová verze
• Grafická verze
• Mapa webu
• GAJDY.cz na YouTube

Gajdy a Vánoce

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 14.12.2004 | Rubrika: Gajdy a dudy

5 000 let s dudami - to je název knihy, která vyšla letos v srpnu a jejímž autorem je nestor českých dudáků, pan Josef Režný. Knížka vyšla v nevelkém nákladu a tak se asi na všechny zájemce o tuto tématiku nedostane. Myslím, že je to škoda, protože zajímavých informací je v ní skutečně dost. I těch, které bezprostředně souvisí s uvedeným tématem. Jen namátkou uvedu např. Klanění pastýřů z trojdílné archy malované Janem Míčů pro špitální kostel ve Skutči koncem 16.století, nebo Pastýři u jesliček z Radoušova kancionálu z Hradce Králové rovněž z konce 16.stol.

Podle dobových vyobrazení i podle písemných dokladů byly dudy nedílnou součástí pastýřského vybavení a podle legendy to byli právě pastýři, kteří se mezi prvními přišli do Betléma poklonit Jezulátku. Obřadní koledování však sahá hluboko do minulosti a Slované ho znali už před příchodem křesťanství. To však mělo zásadní vliv na postupně převažujícím náboženském charakteru těchto obřadů. Už ze středověku je doloženo, že vánoční a novoroční koledování mělo mnoho podob a probíhalo podle různých věkových a sociálních skupin. Například na Štědrý den a na Boží narození chodívali koledovat většinou jen pastýři, ponocní a další obecní zaměstnanci. Dostávali od spoluobčanů určité naturálie i peněžní dary, které jaksi patřily k jejich celoročnímu platu. Tak jako pastýři z betlémských legend, si pro zvýšení působivosti i oni vypomáhali při koledování používáním hudebních nástrojů. Že to byly u pastýřů právě dudy, o tom lze jen těžko pochybovat. Vždyť i J.A. Komenský ve své knize Orbis pictus neopomněl znázornit žádného pastýře bez dud, nebo alespoň píšťaly. Výjev klanění pastýřů u jesliček byl po staletí nesčetněkrát malířsky zpracován a neušel pozornosti ani tvůrcům lidových betlémů. Je až s podivem, jaké oblibě se motiv pastýře s dudami těšil. To se nutně odrazilo i v písňové tvorbě, vánoční koledy nevyjímaje. Většinu těch starých lze na dudy zahrát a nezřídka se i v textu dudy zmiňují. Můžeme se o tom přesvědčit i při nahlédnutí do jednoho z prvních zpěvníků na Moravě, který nazval jeho tvůrce, hranický lékař J.H.A.Gallaš "Múza Betlémská". Ale ani pozdější sbírky, jako je Sušilova a Bartošova nepostrádají koledy se zmínkami o dudách. Zde je jedna z brněnska, u které se dudy dostaly hned do úvodní sloky :

Franta s dodama, Hantoš s bobnama a Honzíček na hósličke
pospíchajó před jesličke, že tam bodó hrát, mozeko dělat.

Dudy se dostaly i do lidových zkazek, pohádek a báchorek, vztahujících se k Vánocům. Jedna úsměvná mně utkvěla v paměti a tak ji na závěr přidávám k lepšímu.

Dudák spolu s dalšími muzikanty vyhrávali u jesliček a přilákali tak další kolemjdoucí. Ti se kolem nich shlukli a milý dudák z obavy o svůj huk ustupoval dál do chléva, až se dostal do bezprostřední blízkosti volka. Ten nebyl zrovna dvakrát muzikální, věnoval se svým dobytčím záležitostem a nevšímavě přežvykoval. Pojednou pomalu zvednul ocas do výšky a plesk! Než se dudák vzpamatoval, měl na nablýskané botě pleskanec veliký jako čepice, jen se z něho kouřilo. Dudák potichu zaklel a začal opatrně podupávat, aby se toho nadělení zbavil. Nikdo si toho podupávání nevšiml kromě svatého Josefa, a ten se na něho obořil, proč svým dupáním ruší muziku. Dudák v tom hluku dobře nerozuměl a tak se hned nepřiznal, co se mu přihodilo. To poněkud svatého Josefa namíchlo a tak rozhodl, že kdykoliv začne dudák hrát, bude u toho dupat. Když se však kolem dudáka trošku uvolnilo, poznal teprve pravý důvod dudákova počínání. Srdečně se tomu zasmál ale co již bylo vyřčeno, nedalo se vzít zpátky. Přidal tedy k tomu dodatek, že podupávání půjde s jeho muzikou pěkně dohromady a že to k sobě bude na věky věků patřit. No a od těch dob si dudáci podupávají do taktu.

Pozn.: Výše uvedenou knihu "5 000 let s dudami"si můžete objednat v internetovém knihkupectví Kosmas.cz

Export článku:

• Poslat upozornění na tento článek e-mailem.
• Tisknout článek.

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Pár poznámek k psaní:

• Pište prosím slušně a k věci.
• Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
• Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
• Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
• Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
• Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
• Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:

• Gajdošský zpěvník (464 lidových písní a koled z Moravy a Slezska) - 5.10.2009
• Kde se vzala tónová řada gajd? - 28.3.2008
• Bambus nebo arundo? - 12.2.2008
• Proč bývá u píšťal problém s laděním čtvrtého stupně? - 27.12.2007
• Jihotěšínské gajdy II. - 20.12.2007
• Jihotěšínské gajdy I. - 13.12.2007
• Moldánky – záhadný fenomén? - 4.12.2006
• Dudy v Čechách na Moravě a ve Slezsku - 27.9.2006
• Josef Režný : 5 000 let s dudami - 6.3.2006
• Moravské gajdy obrazem II. - 15.11.2005
• Moravské gajdy obrazem I. - 8.11.2005
• Dudy v pojetí lidových betlémářů - 22.6.2005
• Ohlédnutí za výstavou „Aki dudás akar lenni“ - 9.3.2005
• Gajdování na Hrčavě - 23.10.2004
• Vyobrazení gajd a dud III. - 10.10.2004