GAJDY.cz - Gajdování na Hrčavě


Přeskočit na navigaci

Gajdování na Hrčavě

Autor: Pavel Rokyta | Vyšlo: 23.10.2004 | Rubrika: Gajdy a dudy

S lidovou písní je v nejtěsnějším spojení instrumentální hudba. Není tomu jinak ani v hudební kultuře karpatského oblouku.

V severním cípu na trojmezí styku tří zemí, v koutu jižního Těšínska, se nalézá obec Hrčava, která drží hned několik primátů. Kromě již uvedené výjimečnosti polohy, je jedním z míst, kde se kromě lidové architektur nejdéle uchovaly folklorní tradice a zvyky. V 18. stol vedla poblíž významná obchodní cesta do Uher. Hospodářský, společenský a kulturní vývoj jižního Těšínska - v 19. a 20. století především průmyslový rozvoj Třinecka - zasáhl i do vývoje této horské obce(2). Přesto právě pro svoji odlehlost a uzavřenost, si uchovala svou tradiční kulturu a dnes představuje jedno z unikátních míst Těšínského Slezska, v němž se gajdošská kultura dochovala ŽIVĚ.

Pavel Zogata  (1907-1985) - hrčavský rodák
Pavel Zogata (1907-1985) - hrčavský rodák

Základní složení tradiční goralské hudby jižního Těšínska představuje "gajdek i skřipek". Sám Pavel Zogata uváděl i bohatší složení gajdošské kapely - základní typ byl doplněn o další housle, které kontrovaly, eventuelně o basu, která doplňovala harmonickou strukturu. Jak zní hra Pavla Zogaty a Pavla Krenželoka si můžete poslechnout zde (Za Jablunkovym + Do kulanego - 1957).

Jak uvádí Dr.I.Stolařík, gajdy Pavla Zogaty byly laděny v rozmezí Es-E (viz zápisy), a rozsah písní toto respektuje notovaným zněním v rozsahu h1-cis2. Styl a vnitřní funkce hry jsou popsány následovně: "Skřipek (hudec) vede melodickou i rytmickou složku hry. Gajdošova hra je pak neustálou improvizací - v rámci hry hudcovy. Hudcově hře je podřízen i zpěvní projev zpěváka, zejména po tonální stránce - tj. tonální rozsah je omezen laděním gajd. Lze však připustit, že i rytmická (agogická) stránka zpěvního projevu byla podřízena hře hudcově z praktických důvodů - těžko lze přijmout, že by zpěvák určoval hru hudcovu a následně hudec hru gajdošovu" (1). Domnívám se, že v praxi jde, tak jako u jiných instrumentálních složení, o vzájemnou interakci všech tří zmíněných složek. Ve hře gajdošské muziky převládá převážně myšlení harmonicky lineární. Výsledný harmonický efekt je podtržen burdonovým doprovodem huku.

Gajdošské trio je ve složení (zleva): Pavel Zogata, Pavel Krenželok, (zřejmě) Jiří Wolny - Jablunkov(Písečná) - gajdoš a oberzpivok, zaměstnán jako hutník v Třinci
Gajdošské trio je ve složení (zleva): Pavel Zogata, Pavel Krenželok,
(zřejmě) Jiří Wolny - Jablunkov (Písečná) - gajdoš a "oberzpivok",
zaměstnán jako hutník v Třinci

Typickým přestavitelem repertoiru gajdošské muziky je tanec ověnžok s dohrou "do kulanego", ale najdeme zde i typické figurální tance Křižok, Koľomajka aj. Proslulí gajdoši P.Zogata a J.Wolny byli známí i za hranicemi své obce, což neslo s sebou už jejich hudecké poslání. Při zvláštních příležitostech (pobaby, svatby) bývali spolu s nimi zváni i někteří vynikající zpěváci, aby svým uměním bavili ostatní. Na Hrčavě dělili zpěváky ověnžoků na "zpivoki", kteří znali jen jeden ověnžok, a na "oberzpivoki", kteří znali až deset ověnžoků.(1)

Pozn: Vliv zpěvu přirozeným hlasem měl také vliv na melodiku místních písní. Takto lze vysvětlit sestupný ráz melodiky převážné části písní horské oblasti, který je dán postupným uvolňováním hlasového napětí, které je exponováno v úvodní části písně a s pokračováním absolutní výška, a tím hlasová námaha, klesá. Tato sestupná melodika je rozšířena v celé goralské oblasti.

Pomyslné žezlo převzali v 70.-80. letech pokračovatelé - syn a dnes stále aktivní gajdoš Vladek Zogata spolu s Eduardem Turoňem a Alešem Adamíkem. Hold gajdošskému umu vzdal i jablunkovský pěvecký bard Oto Žabka ve vlastní písní "Zogatove dudy" (zpěv Oto Žabka a sestry Žabkovy, na gajdy hraje Vladek Zogata, doprovází CM Technik Ostrava) dedikované hrčavskému rodákovi. Tak jako on, tak i P.Zogata i J.Wolny se aktivně podíleli na vývoji lidové písně - byli tvůrci nových písní.

Inspirací k tomuto krátkému článku byla série fotografií ze sborníku "Strážnice 1946-1965" (Blok 1966) a také absence jakékoliv presentace gajdošské muziky této oblasti na GAJDY.cz . Určitě by si zasloužila bližší přiblížení od někoho z místních znalců či interpretů s regionální znalostí tématu.

Pozn.autora: Záměrem tohoto krátkého článku, není pouštět se do hlubších rozborů nebo polemik. Pro bližší informace doporučuji níže uvedené prameny.

(1) J.Gelnar,O.Sirovátka: Slezské písně z Třinecka a Jablunkovska 1957
(2) I.Stolařík: Hrčava, Příspěvky k monografii goralské obce v Československu
www.volny.cz/obec.hrcava
www.mtbo.cz/karpatria/jablunkov.htm
bukovec.wz.cz

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality