GAJDY.cz - Ohlédnutí za „Gajdovačkou 2004“


Přeskočit na navigaci

Ohlédnutí za „Gajdovačkou 2004“

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 5.10.2004 | Rubrika: Gajdošská setkání

Nevím, kdo ze čtenářů tohoto článku zaregistroval v nabídkách kulturních a především folklorních aktivit tuto ojedinělou a svým významem mimořádnou akci. Podle její navštívenosti se domnívám, že jen málokdo. Proto jsem se rozhodl nabídnout návštěvníkům těchto internetových stránek několik postřehů a úvah z pohledu téměř pravidelného účastníka všech dosavadních ročníků Gajdovačky.

Co se vlastně skrývá pod tímto názvem? Osvětové středisko v Dolním Kubíně spolu s OÚ Oravské Polhory připravilo ve dnech 17. až 19. září již V. ročník mezinárodního dudáckého festivalu pod názvem Gajdovačka 2004. Přihlédnu-li k původnímu významu slova festival, pak alespoň pro mne to skutečně slavnost byla. Setkání dudáků je pro mne vždy svátkem už proto, že těch je během roku věru poskrovnu. Gajdovačka je však tou nejlepší příležitostí k setkávání, jakou jsem doposud poznal. Komorní, velmi přátelské prostředí bez zbytečné přeorganizovanosti známé z velkých festivalů, dává jedinečnou možnost vzájemného kontaktu účastníků. Vyměňují se zkušenosti, probírá se výroba strojků a ladění dud a při společném muzicírování je pak možné nahlédnout pod pokličku, jak to dělají sousedi. Už páteční večer u táboráku ukázal, že je čemu se přiučit.

Přední slovenští gajdoši nenechali nikoho na pochybách, že své nástroje ovládají skutečně dokonale, dudáci z Čech se rovněž nedali zahanbit, ovšem pro mne jako pro moravského gajdoše byla skutečným objevem přítomnost několika polských dudáků. Přes bohaté gajdošské tradice na Moravě, nám chybí to podstatné co u sousedů mají – kontinuita těchto tradic. Ta byla bohužel u nás přerušena a to víc jak na celé jedno století. Styl hry českých dudáků není pro interpretaci moravských písniček zrovna nejhodnější, styl hry slovenských gajdošů je už vzhledem k jiným zvukovým a technickým možnostem slovenských gajd prakticky nedostižný a tak způsob instrumentace a hry polských dudáckých muzik z beskydské oblasti nabízí významnou možnost poučení i z toho důvodu, že jejich dudy jsou v postatě velmi podobné těm, co se používaly na Moravě. Přesvědčila mně o tom jedinečná hra tria dudáka Edwarda Byrteka z B. Bialej. V porovnání s touto skupinou pro mě nevyznělo vystoupení moravských kapel zrovna příznivě. Při vší úctě k výborným instrumentalistům Gajdošské muziky J. Černíka ze Zlína musím konstatovat, že jsem nepochopil proč vůbec v muzice gajdy mají, když kromě trvale znějícího huku gajdoš tu a tam přidal ještě jeden či dva tóny navíc. Výběr písniček prostě nerespektoval rozsah a technické možnosti nástroje a někdy ani tóninu. Rovněž u Brněnských gajdošů je gajdoš pouze dekorace souboru, na kterou není celkem nutno brát zřetel. Stejně totiž není, ani přes intenzivní snahu, slyšet. Je to pochopitelné, jeden dudáček na desetičlennou kapelu je skutečně málo, zvláště když dominantní úlohu hraje příčná flétna.Taky legendární a jedinečné trio Vladka Zogaty doznalo ztrátou houslisty pana Turoně výrazné změny. S příchodem nových muzikantů, především pak malé basy se zcela vytratil původní charakter muziky. Do jaké míry je tato změna ku prospěchu věci musí posoudit každý sám. Kde jinde se však dovědět tyto věci, než na obdobných setkáních. Můžeme jen tiše závidět Slovákům, že takovou akci dokáží uspořádat a hlavně finančně zajistit. Není to jistě levná záležitost, zvlášť když pozvaní byli nejen domácí a nejbližší sousedi jako dudáci z Polska a České republiky, ale taky z Itálie a Holandska. A při tom byl na všechny akce vstup volný!

Když jsme se v neděli rozcházeli, zaslechli jsme v hlasech pořadatelů jistý náznak obavy, zda ještě bude možné další ročníky za stejných podmínek pořádat. Byla by to ovšem obrovská škoda, kdyby tak mimořádně úspěšná aktivita měla zajít na úbytě. Snad by v tom mohlo něco udělat i Folklorní sdružení České republiky. Třeba tím, že uvede tuto akci ve svých propagačních materiálech, nebo ji přímo doporučí jako významný zdroj poučení pro ty, kterým dudy a dudácká muzika učarovala.

Pavel Číp, gajdoš ze Zubří.

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality