GAJDY.cz - Otázky související se stavbou replik dobových nástrojů


Přeskočit na navigaci

Otázky související se stavbou replik dobových nástrojů

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 14.3.2003 | Rubrika: Hudební nástroje

Chci se ve svém článku zmínit o vlastním přístupu ke stavbě repliky historického nástroje podle dochovaných dobových dokladů. Nejsem etnograf ani muzikolog, pouze řemeslník, nástrojař a proto se můj příspěvek bude týkat řemeslné stránky stavby.

Pracoval jsem řadu let pro ústředí lidové umělecké výroby a tak jsem měl možnost seznámit se s celou škálou základních lidových technik zpracování dřeva. Co mě na skutečně kvalitních artefaktech rukodělné výroby uchvacovalo, byla jejich dokonalá harmonie funkce a tvaru. Ovšem tvar výrobku není pouze výrobcovou odpovědí na to, čemu má předmět sloužit, nýbrž i jeho odpovědí z jakého materiálu bude vyroben a jakou technikou bude zvolený materiál opracován. Teprve vzájemným respektováním všech těchto složek se dopracujeme uspokojivého výsledku. Tyto obecné zásady platí beze zbytku i při výrobě hudebního nástroje. Při rekonstrukci takového nástroje, který původně vznikl mnohdy i před několika staletími, je velice obtížné vcítit se do výtvarných představ tehdejšího nástrojaře a zároveň respektovat jeho výrobní postupy a použité materiály. Proto si práci na takové rekonstrukci rozdělím do několika fází.

1. Především se snažím opatřit si co možná nejvíce informací o daném nástroji. Z jakého asi pochází období, v jakém prostředí vznikl a kdo asi mohl být jeho tvůrce, zda lidový řemeslník, který si nástroj zhotovil pro svou vlastní potřebu nebo profesionální nástrojař pracující na zakázku např. pro zámeckou kapelu. Z těchto informací si pak snažím udělat představu o použitých materiálech a technologii jakou byl nástroj vyroben a případně o jeho zdobení. To samozřejmě přímo souviselo se způsobem opracování jednotlivých dílů. Pokud není předloha dostatečně čitelná nebo detailní, snažím se najít poučení na řemeslnických artefaktech vycházejících ze stejné technologie a ze stejného slohového období a prostředí.

Mnohdy se na vyobrazení vyskytnou nejasné či zdánlivě nelogické detaily, jejichž funkce je mně nejasná. V takovém případě nezbývá než sporný detail konzultovat s etnografem nebo akustikem. Často se tak objeví nečekané a zajímavé souvislosti. Pokud již znám uspokojivou odpověď na většinu uvedených otázek, mohu zvolit nejvhodnější materiál, který bude nejlépe splňovat všechny představy o budoucím nástroji.

2. Volba materiálu je u hudebních nástrojů dána především svými mechanickými a akustickými vlastnostmi. Určující ovšem taky bylo, zda nástroj pocházel z lidového prostředí či zámeckého a byl tedy dílem profesionálního nástrojáře. V takovém případě není vyloučeno použití cenných exotických dřevin, ovšem u nástrojů lidových se použití takových materiálů dá těžko předpokládat. Použitý materiál spolu se zvolenou technologií opracování pak následně ovlivní stavbu tvaru.

3. Volba způsobu opracování bývá povětšinou z obrazové předlohy dobře patrná. Konkrétně díly většiny typů dud jsou z valné části soustružnickým dílem a proto se snažím při stavbě tvaru jednotlivých dílů respektovat tuto technologii. Stavba tvaru není ovšem dílem nahodilosti nebo pouze výtvarného citu řemeslníka, nýbrž má svůj vnitřní pevný řád. Ten se dá velmi dobře vyčíst na řadě kvalitních exponátů. Zesílené spoje obvykle vyztužené armaturou z mosazi, cínu nebo kosti a pak řazení zdobných prvků v opakující se harmonické dikci, respektující technické možnosti dílny. Kvalitní nástroje, které se dochovaly do dneška svědčí mimo jiné i o vyhraněném estetickém cítění jejich tvůrců, kteří při jejich výrobě dokázali udržet způsob zpracování ve stejné úrovni. To znamená, že nekombinovali techniky spolu nesouvisející a vzájemně neadekvátní, ale pouze takové, které na sebe navazují a vzájemně doplňují. Pokud tedy byly dudy pojaty jako soustružnický artefakt, pak byly takto zpracovány všechny díly včetně kozlí hlavičky - ta, přísně stylizovaná vycházela ze soustružnického díla. Měl jsem možnost prohlédnout si desítky nástrojů z depozitářů mnoha muzeí a vždy mne dokonalost těchto stylizací doslova fascinovala. Teprve úpadek řemesla ve dvacátých letech našeho století vnesl do výroby českých dud naturalisticky řezanou kozlí hlavičku. Proto se snažím hledat poučení na nástrojích kvalitních, z nich vycházet a na tuto výrobní tradici určitým způsobem navazovat.

4. Zdobení. Tvar nástroje vyplývá jaksi automaticky ze správného plnění funkce ke které byl vytvořen a při respektování všech náležitostí, o kterých jsem se zmínil, dostávám prakticky dokonalý tvar. Přesto se setkáváme u řady nástrojů s vědomým zdobením, které na první pohled účelnost jednotlivých částí ani celku nijak nezvyšují. Při bližším zkoumání však zjistíme, že této účelnosti napomáhají, případně jaksi automaticky vyplývají z výrobního postupu. Mosazné kroužky, případně cínová intarzie působí nejen zdobně, ale zároveň plní funkci zpevnění, plastickou ozdobou lze zdrsnit potřebné místo, opticky nápadným prvkem lze vyznačit místo nejvhodnějšího uchopení atp. Mnohdy prostě činilo zdobení uživateli nástroj vzácnější či milejší. Musí ovšem být adekvátní celkovému pojetí nástroje, použitému materiálu, způsobu výroby a samozřejmě i době ze které předloha nástroje pochází. Opět zde platí zásada, že míň je mnohdy víc. Sám pro sebe se snažím řídit zásadou, kterou víc jak před sto třiceti léty vyslovil Jacob Falke.: "Prvním požadavkem je pravdivost. Kdo udělá hliněný džbán na pivo, nemůže ho pomalovat, aby vypadal jako dřevěný soudek. Tím se totiž nádoba nestane ani krásnější ani vzácnější." Domnívám se, že tato obecná zásada platí pro veškerou řemeslnou činnost bez výjimky. K tomu je ovšem nutná značná dávka, pokory a úcty k tomu, co již bylo před námi vytvořeno.

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality