GAJDY.cz - Moravští Chorvaté


Přeskočit na navigaci

Moravští Chorvaté

Autor: Hana Štanclová | Vyšlo: 21.4.2002 | Rubrika: Představujeme

V oblasti Mikulovska byla chorvatská etnická menšina po dlouhá staletí (350-400 let) jediným výrazným slovanským živlem na tomto území.

Její příchod na jih Moravy v několika migračních vlnách v průběhu 16.století je z historického hlediska zpracován v práci A.Turka - "Charvátská kolonisace na Moravě", která je publikována v plném znění v antologii R.Jeřábka -"Moravští Charváti - dějiny a lidová kultura". V krátkosti lze říci, že na migraci tohoto etnika se podílí hned několik činitelů, z nichž nejvýznamnější je úporné nájezdy tureckých vojsk v oblasti Balkánu. Obyvatelstvo strádající stálými válečnými konflikty opouštělo svá původní sídla a migrovalo do vnitrozemí tehdejšího rakousko-uherského soustátí, kde povětšinou osidlovalo tzv. poustky (zaniklé osady po morových ranách apod.) na jednotlivých panstvích z řad povětšinou německé šlechty. Majitelé těchto panství tento osídlovací proces vítali, umožňovali a podporovali z důvodu znovuobnovení sídel, která tak byla opět obhospodařovaná poddanským lidem, čímž byly zajištěny opětovné pravidelné odvody do pokladen příslušného panství.

Díky Lidé z okolí Mikulova, kolorovaná litografie W.Horna, Brno1837těmto poměrům nacházíme až do současnosti zbytky chorvatských etnických diaspor na území dnešního Maďarska, Slovenska, Rakouska a Moravy - především jižní. U většiny těchto těchto etnických společenství dochází v průběhu staletí k postupné asimilaci s okolním prostředím a původní chorvatská kultura pozvolna zaniká. Tímto procesem splynutí prochází i poměrně početná skupina chorvatského obyvatelstva, která koncem 16.století osídlila Valticko (Lednice,Hlohovec) a Břeclavsko (Charvatská Nová Ves, Poštorná). V současnosti jsou živým reliktem minulosti dokládající dávnou historii u uvedených obcí místní rodová jména - Klimkovič, Slinský, Jurdič, Košulič, Ivičič, Zavijačič apod..

Nejdéle (do r. 1948) se chorvatský živel ve své původní podobě i kulturně společenských projevech zakonzervoval ve třech malých obcích drnholeckého panství na Mikulovsku a to v Jevišovce (Frélichov), Dobrém Poli (Gutfjeld) a v Novém Přerově (Nova Prerava). Jak lze z historických pramenů vysledovat, tato skupina chorvatského obyvatelstva se ve svých společenských stycích isolovala a přílišně je neudržovala ani s nedaleko sídlící skupinou Chorvatů v Hlohovci a Lednici.

A právě těmto obcím je věnován současný badatelský zájem tak, aby se podařilo zachránit rychle mizející zlomky z klenotnice lidové kultury chorvatské menšiny, žijící na území jižní Moravy.

 Taneční projev

Soubor Muzikanti v hospodě, O. Ružička Pálava pod odborným vedením prof. Z.Jelínkové má ve svém repertoáru rekonstrukci starobylé formy "vrtěné", která se jako taneční archetyp v první polovině 19.století objevuje v oblasti dnešního Podluží (Břeclavsko), Dolního Rakouska (Moravské Pole - Ranšpurk) a chorvatských diaspor (Lednice, Jevišovka, Dobré Pole). Celá problematika je podrobně zpracována v článku Z. Jelínkové " Lidový tanec Moravských Chovatů na Mikulovsku ve vztahu k sousedním oblastem", který byl publikován ve sborníku Slovácko v roce 1996.

 Projevy slovesné a hudební kultury

Slovesný a písňový materiál soubor Pálava čerpá především z dosažitelných, velmi skromných pramenů. Zápisů tohoto materiálu je velmi málo a pokud je nalezen text písně, obvykle schází notový zápis. Přesto se podařilo několik písní zrekonstruovat do podoby vhodné k volné interpretaci nebo jsou součástí jednotlivých choreografií.

Z instrumentálního hlediska je v uvedených pramenech zajímavá a opakující se informace o složení lidové hudby, která doprovázela pěvecký a taneční projev chorvatského etnika. Ve svém článku "O Moravskim Hrvatima, publikovaném ve sborníku Vienac zabavi i pouci (in:Moravští Charváti, Brno 1991) se I. Milščetič zmiňuje o instrumentálním složení hudebního doprovodu, kde uvádí, že zpěv doprovízí houslisté a gajdoš. Počet muzikantů a jejich vzájemný poměr blíže specifikuje ve svém článku Šenbera, kde uvádí, že svatbu doprovází hudebníci - dva houslisté a gajdoš (in: Moravští Charváti, Brno 1991, str.32).

Z dalších pramenů lze vysledovat, že nejstarší zmínky o gajdošské muzice doprovázející chorvatské tanečníky pocházejí z roku 1836, dále pak z let 1845 a 1882 (in:Jelínková,Z.: Lidový tanec Moravských Chorvatů na Mikulovsku, Slovácko, Brno 1996). Milčetič se pak ve svém článku publikovaném v roce 1898 v souvislosti s touto tematikou zmiňuje o tom, že poslední gajdoš z Dobrého pole zemřel před 30 lety tj. kolem roku 1868. Z těchto důvodů lze říci, že snaha o oživení gajdošské muziky v tomto regionu je správná a oprávněná, obzvláště pak ve vztahu k lidové kultuře chorvatského etnika, žijícího na Mikulovsku.

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Od: MichalHR | Přidáno: 28.3.2006

Moc pěkný článek. Jen škoda, že se k těmto lidem po druhé světové válce osud ( ruku v ruce s nastupujícím komunismem ) zachoval tak, jak se zachoval. Tento článek mě utvrdil v tom, že soudruzi, kteří tuto kulturu a menšinu z oblastí jižní Moravy vysidlovali, nemají v parlamentu co dělat. Žádné finanční prostředky nemohou úplně vymazat z dějin utrpení nevinných a pracovitých lidí

Od: Šlinská | Přidáno: 23.2.2007

Dostala jsem se na ten to server uplně náhodou a když to tady tak čtu tak asi začnu pátrat pomých předkách jsem rozena Šlinská.

Od: Zdeněk SLinský | Přidáno: 24.3.2007

P. Slinská zdravím, ze Severních čech.

Od: Věra Šlinská | Přidáno: 22.6.2007

Též zdravím všechny rozené Šlinské v republice z Děčína!

Od: Šušák | Přidáno: 16.8.2007

Mám zprávy, že předkové též pochází z Chorvatska-viz jméno.Jsem z Moravy

Od: Zdeněk Šlinský | Přidáno: 5.12.2007

Ahoj Věro, tady Zdeněk Šlinský ml.

Od: Igor | Přidáno: 9.11.2009

MichaleHR, není fér vše špatné svádět jen a pouze na komunisty, i když je to dnes velmi v módě. Konflikty mezi Chorvaty a Čechy byly již za 1. republiky a po 2.sv.válce se vyostřily mimo jiné i kvůli kolaboraci mnoha Chorvatů s fašisty (viz už 1935 podpora Henleina). Vysídlení v r.1948 samozřejmě nebylo v pořádku, ale je třeba k němu dodat 2 poznámky: 1) Rozhodl o něm Moravsko-slezský zemský národní výbor, který netvořili jen komunisti. 2) Vysídlení bylo prohlášeno za protiprávní už r.1954. Navíc "soudruzi", které chceš vyhazovat z parlamentu, v té době byli sotva v pionýru...

Od: Elle | Přidáno: 31.1.2010

Igore, je hezké, že rozmělňuješ zavinění i mezi jiné, nežli stát vzniklý r. 1948, ale ta kolaborace, je velmi sporná otázka, která díky dnešním přeživším se ukazuje jako velká křivda vůči chorvatské minoritě. Nevím nakolik jsi v této problematice orientovaný, ale tvoje důvody působí velmi ploše a neinformovaně,...

Od: Skokaničová | Přidáno: 6.2.2010

Dobrý den, můj otec byl starochorvat z Nového Přerova, nemáte někdo nějaký kontakt na tuto menšinu ? Prý pořádají každoročně pouť nebo tak něco, zajímá mě to ! Díky

Od: Jan Tičer | Přidáno: 7.3.2010

Dobrý den paní Skokaničová každoročně pořádá Chorvatská menšina sraz,který je první neděli v září v Jevišovce.Letos se koná 5.září.Zavolejte 724 126 177 nebo OÚ v Jevišovce 519 519 161.

Od: JK | Přidáno: 20.6.2010

Též bych chtěl navázat na Elle, nerozhodl o jejich odsunu Moravskoslezký zemský národní výbor, ale zcela jiná skupina v roce 1948 a tady musím oponovat - složená pouze z příslušníků komunistické strany..

Od: Pavel | Přidáno: 18.7.2010

Můj strejda Jurdič od tama pocházel, z Frélichova, dnes Jevišovky, nejspíš tam má ještě hrob svých rodičů, nikdy jsem tam nebyl, ale odhodlal jsem se že letos v srpnu to tam navštívím, z úcty k němu a také ke svým předkům, zde zmiňeného srazu chorvatů se zúčastňoval pravidelně co si pamatuji, nyní je již 17let posmrti a od té doby tam nikdo nebyl...

Od: Lenka Kopřivová | Přidáno: 26.8.2010

Dobrý den, bližší informace k chorvatským hodům, které se letos konají 5.9., najdete zde: Všichni>http://www.moravstichorvati.cz/
Všichni
jste srdečně zváni!

Od: Šimon Hanus | Přidáno: 8.1.2011

Můj prapraděd pocházel z Břeclavi.Jmenoval se Jan Charvát a byl mašinfíra severní dráhy v Břeclavi.Jeho manželka byla rodem Popp.Dcera Adolfina Charvátová se narodila 26.července 1894. Podle příjmení a místa by mohl být po předcích charvátského původu.Jeho rodina podle slov mého dědy sídlila v Břeclavi velmi dlouho.Příjmení zřejmě poukazuje na etnický původ,dle slov historika Doc.Jana Charváta.Pokud má někdo nějaké bližší informace k dané rodině,či tématu,rád se dozvím více.

Od: Bošiaková B. | Přidáno: 16.8.2011

Všem příznivcům oznamujeme, že letošní Kiritof 2011 ( chorvatské hody ) se koná v neděli 4. 9. 2011 v obci Jevišovka. v 10 h mše svatá, odpoledne kulturní program ( vystoupení několika souborů z různých zemí ). Nově máme v Jevišovce pomník malíře Othmara Růžičky, malíře,který žil a maloval v Jevišovce.
Více na www.jevisovka.cz.

Od: Vladimir Charvat | Přidáno: 23.5.2012

Šimon Hanus: také se jmenuji charvát a naše rodina se trochu zabyvala rodokmenem, kdy jsme se dostali skoro az k bile hore (kde zaznamy vetsinou konci, jelikoz udaje byly vedeny na farach a casto byly behem valky zniceny)... nas rod podle dostupnych informaci pochazi jiz v te dobe z jiznich cech, tj. predpokladam, ze prijmeni charvat se vaze spise k prvni vlne charvatu (pozdeji na balkane chorvatu), kteri prisli z jizniho polska nekdy v 7. stoleti (tzv. Bili Charvati), byly dva proudy migrace 1. na balkan, kde kolem 10. stoleti vznika chorvatske kralovstvi a 2. smer migrace na sever moravy a az severovychod cech, pry az do ceskeho raje, kde jiz nekdy v 7. ci 8. stoleti vznika charvatske knizectvi, kdy nektere prameny tvrdi, ze vladnoucim rodem charvatu byli slavnikovci a ceska statnost vznikla mimojine vyvrazdenim slavnikovcu premyslovci a charvatske knizectvi v 10. stoleti uplne zanika...
tohle mi tak vychazi syntezou ruznych zdroju, kdy si mnohokrate i protireci ci uvadeji uplne jine informace... nema k tomu nekdo vice?

Od: Ravigno | Přidáno: 28.8.2012

Můj praděda se jmenoval Mokrusch a pocházel z Jevišovky (Frélichov). Byl násilně převezen do Vítkova (ve Slezsku). Teď se snažím najít známé. Můj email je vitmu@seznam.cz

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality