GAJDY.cz - Bambus nebo arundo?


Přeskočit na navigaci

Bambus nebo arundo?

Autor: Jan Kašpařík | Vyšlo: 12.2.2008 | Rubrika: Gajdy a dudy

Arundo najdeme u dud, stejně jako u klarinetu, hoboje, či fagotu – plátek, který nezasvěcení považují za bambusový, je nejdůležitější a současně nejchoulostivější částí vyjmenovaných nástrojů. Arundo donax je druh rákosu, který roste v jižnějších krajích naší polokoule a dosahuje výšky přes 5 metrů. Vzhledem připomíná sice stonek arunda bambus, patří však jednoznačně k rákosům a k záměně může docházet jen proto, že v našich polohách je představa rákosu omezena na náš výskyt rákosu obecného – phragmites comunis. Oba druhy rákosu jsou vhodné a bohatě využívané při konstrukci hudebních nástrojů a stojí zato je blíže charakterizovat.

V našich polohách rostoucí rákos obecný dorůstá průměrů přes 1 cm při vzdálenosti mezi kolínky až 40 cm, což jsou rozměry velmi výhodné pro jedno i dvojplátkové šalmajky. Z rákosu bývaly standardně zhotovovány „piskory“ gajd a stejné „strojky“ bývaly vsazovány i do gajdic a různých píšťal z černého bezu. Přes křehkost rákosu je trvanlivost vhodně vybraného materiálu velmi dobrá. Rákos se sklízí v zimních měsících po úplném ukončení vegetace. Různé druhové variace mají různou tloušťku stěny a různou tvrdost, což umožňuje dostatečnou šíři výběru. Rákos v našich regionech dosahuje plného vzrůstu, který se déle na jih již neliší, naopak na sever mohutnosti rychle ubývá.

Arundo vyžaduje vyšší teploty a po „sklizni“ nepřečká kořenový systém bez zimního krytu naše mrazy. Na jihu dosahuje průměrů přes 3 cm, avšak vzdálenost mezi kolínky nedosahuje největších vzdáleností rákosu obecného ani při velkých průměrech, proto je nutno kolínka obvykle převrtávat. Z arunda je zhotovena většina píšťal v jižních krajích, protože má obvykle hladký válcový tvar, optimální tloušťku stěny a dostatečnou pevnost. Výhradně arunda se dnes používá k výrobě plátku, ať jednoduchých, či dvojitých a pro tento účel jsou zřízeny tradiční plantáže na francouzské riviéře. Porosty arunda se na rozdíl od nám známého rákosu nacházejí spíše na okrajích mokřadů, kolem kanálů a silnic a vytvářejí spíše shluky, než souvislé porosty.  

S českým překladem se naši botanici dosud nevypořádali – v bibli je zmiňováno nejméně pětkrát a obvykle bývalo překládáno jako třtina v rozporu s třtinou v botanickém herbáři (tráva tak leda na košťátka), v novějších překladech nacházím správněji rákos, ale to nevyvolává dostatečně asociaci pružné tyče. V několika případech lze nalézt český název trsť rákosovitá, ale tento název není obecně přijat ani českým slovníkem - název jižní rákos může být pro naše rozlišení rákosů dostatečně zpřesňující.

Bambus má výrazně silnější stěnu, výrazněji vystouplá kolínka a v místech větvení obvykle narušen válcový tvar. Hodí se spíše pro nástroje s úzkým vývrtem a pro větší tvrdost není vhodný na plátky melodických píšťal. (Využívá se naopak na tradiční grumle a na jednohlasné plátky tradičních nástrojů typu čínského šengu, kde bývá však dnes běžně nahrazován mosazí).

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Od: Trhlajz | Přidáno: 12.2.2008

Ahoj,
tady je pár odkazů na onen jižní "MaxiRákos" (Arundo Donax):
http://en.wikipedia.org/wiki/Arundo_donax
http://tncweeds.ucdavis.edu/esadocs/arundona.html + další např. přes Google
H.

Od: Arnošt Bednář | Přidáno: 3.1.2010

po nastudování článku mám dojem, že ten rákos, co jsem si přivezl z Dalmácie a který mi už mnoho let bujně roste na zahradě v Českém Krumlově je pravděpodobně Arundo......

Od: Stanislav | Přidáno: 14.12.2011

Znám vícero výrobců šalmají, ale nikoho, kdo by vyráběl plátky z rákosu. Všichni vyrábí z plastu. Plast získává každý výrobce jinak, někdo z velkých kelímků od jogurtů, jiný z kelímků od hořčice.
I tady se však nachází mnohá úskalí. Většina takových obalů je na výrobu plátků nevhodná - buď jsou příliš měkké a vydrží sotva dva měsíce aktivního hraní, nebo jsou příliš tvrdé a hráč má potíže je ufouknout. Proto je důležité spojit cit pro materiál se zkušenostmi, a koupit tvrdší materiál, který se dále upraví správným zastřižením a dopilováním pilníkem. Díky individuální práci na plátku dokáže zkušený mistr ovlivnit nejen barvu tónu, ale v omezeném rozsahu i jeho výšku.
Až tedy jednoho dne uvidíte vousatého člověka, jak prstem píchá do kelímků, vzpomeňte si, že právě tohle může být zrod nového hudebního nástroje.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality