GAJDY.cz - Moravské gajdy


Přeskočit na navigaci

Moravské gajdy

Autor: Petr Číp | Vyšlo: 8.7.2002 | Rubrika: Gajdy a dudy

Moravské gajdy, nebo správněji gajdy užívané v lidové muzice na Moravě patřily kdysi k rozšířeným hudebním nástrojům. Nijak podstatně se však nelišily od dud českých, snad až na užívané ladění. Povětšinou to bylo ladění C nebo D, případně E. Z toho vyplývá, že se jednalo o nástroje velké, které byly vzhledem k větší spotřebě vzduchu téměř vždy opatřeny dmychacím měchem.

Moravské gajdy z dílny P.ČípaNástroje vyššího ladění a nafukované ústy nejsou v moravských muzejích dochovány, to však neznamená, že se dříve nepoužívaly. Vzhledem k historickým pramenům, které uvádějí gajdy a gajdoše především v souvislosti s pastevectvím, je to víc než pravděpodobné. S příchodem cimbálu a následně především basy se gajdy z lidové hudby poměrně brzy vytratily (konec 18. a začátek 19.stol.) Tím se lidová hudba oprostila od nutnosti hrát v jedné tónině, k čemuž ji nutily gajdy. Nástroj se dál nevyvíjel a zůstal dochován archaictější podobě, ve srovnání se českými dudami, jejichž vývoj co do vnější formy pokračoval ještě celé jedno století.

Z dochovaných historických pramenů je patrné, že gajdy byly v oblibě ve všech oblastech Moravy, od Podluží až po Valašsko. Z někdejšího pastýřského nástroje se stal nástroj oblíbený i při svatbách a jiných lidových slavnostech. Stal se z nich nejen nástroj potulných muzikantů, ale pořizovali si ho a s oblibou na něj hráli i vážení sedláci a řemeslníci. Pro ilustraci je možné uvést sedláka Jana Hrbáče z Velké n. Veličkou (narozen 1840, zemřel 1918), který si na gajdách velice zakládal a byl vášnivým muzikantem. Jeho hru zaznamenal i Leoš Janáček. Po jeho smrti se ujal hry na tyto gajdy jeho vnuk, rovněž Jan Hrbáč. Není bez zajímavosti, že gajdošská tradice zůstala v tomto rodě zachována až dodnes. Vnuk jmenovaného gajdoše, Pavel Hrbáč se v r. 1989 obrátil na dílnu P.Čípa se žádostí o znovuoživení původního nástroje. Bohužel z původních gajd se za ta léta toho už moc funkčního nezachovalo a tak nezbylo než hledat v archivech doplňující informace. Ty byly nalezli ve Strážnici, v ústavu lidové kultury a nakonec se podařilo dudy rekonstruovat. Poněvadž se některé části původního nástroje nedochovaly, nelze hovořit o přesné kopii původního nástroje, ale např provedení dílů, ze kterých je sestavena basová píšťala (huk), přesně odpovídá původnímu nástroji. Základ tvoří dřevěná trubice na kterou jsou nasunuty střídavě kroužky ze dřeva, mosazi a rohoviny.

Moravské dudy, především pak hrubé gajdy jsou nástrojem, na kterém se uplatnila dovednost a výtvarné cítění jejich tvůrce. Soustružené dřevěné díly jsou zdobeny většinou dosti střídmě profilováním, zato však mosazné nástavce rohovinových roztrubů, jimiž jsou ukončeny obě píšťaly byly bohatě zdobeny plastickým ornamentem v kombinaci s ornamentem raženým. Rovněž horní deska čerpacího měchu vybízela k bohatému zdobení vrubořezem. Melodická píšťala má sedm hmatových otvorů, které umožňují hrát klasickou dudáckou tónovou řadu (v rozsahu neúplné oktávy). Basová píšťala je laděna o dvě oktávy níž než základní tón melodické píšťaly a při hře visí přes rameno za zády hráče. Vrtání píšťal je válcové a tón je tvořen pomocí jednoduchého nárazného jazýčku. Vzhledem k rozměrům nástroje a tím i obtížnosti hry, byly dudy vždy opatřeny čerpacím měchem.

Dalším typem dud užívaným na Moravě byly dudy vyššího ladění a tím i poněkud menší. Svým uspořádáním odpovídají popisu hrubých gajd, melodická píšťala však byla opatřena rohovinovým roztrubem, nasazeným užším koncem přímo na konec píšťaly.

Vzhledem k blízkosti Slovenska a příbuznosti kultur jsou na Moravě doloženy i gajdy velmi podobné slovenským a to především z oblasti Kysuc a Oravy. Melodická píšťala byla spojena se zásobním měchem pomocí stylizované kozlí hlavičky, dole byla opatřena rohovinovým roztrubem bez mosazného nástavce, basová píšťala visela ze zásobního měchu dolů, před hráčem. Tento typ byl nafukován ústy, později čerpacím měchem. Zásobní měch byl zhotovován téměř výhradně z ovčí nebo kozí kůže.

Není bez zajímavosti, že právě na rožnovsku byla údajně rozšířena výroba lidových vícedírkových píšťalek a gajd. V  posledních letech pozorujeme snahy o provozování starší lidové hudby na Moravě a tím znovu ožívá zájem o gajdy a gajdošskou muziku.

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality