GAJDY.cz - Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata II.


Přeskočit na navigaci

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata II.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 3.1.2007 | Rubrika: Gajdošská historie

Vladislav Zogata se narodil 2. září roku 1931 stejně jako jeho otec v polské Javořince. Život v horské pohraniční oblasti byl pro zdejší obyvatelstvo v období před válkou i během ní velmi těžký. Dospělí neznali nic než tvrdou dřinu na poli a v lese a děti musely odmalička pomáhat svým rodičům v hospodářství. Tak tomu bylo i u Zogatů, kde malý „Vladek“ již od nejútlejšího mládí musel pečovat o drobné domácí zvířectvo apod.

I v těchto drsných podmínkách si však lidé na Hrčavě našli čas k odpočinku a k zábavě spojené se zpíváním nebo tancem, zvláště když k tomu byla vhodná příležitost (svatby, sousedské besedy aj.). A už tehdy se Vladislav Zogata začal pomalu seznamovat s goralskou hudbou svých předků: „Co se týče mých prvních kontaktů s goralskou muzikou, tak ještě před válkou si pamatuji na jednu svatbu, na které hrála gajdošská muzika, a to jsem poprvé slyšel tuto muziku v obsazení dvoje housle a jedny gajdy, kde můj otec hrál na gajdy. A já jsem, jako ještě takový malý kluk předškolního věku, seděl v rohu místnosti dřevěnice – svatby se tehdy ještě konaly doma a ne v hospodě – a poslouchal jsem otcovu hru a zpěv. Tam jsem tehdy dumal nad tím, na co je u gajd ta basová píšťala, protože jsem seděl přímo v koutě za ní a ona hrála stále totéž a mně bylo divné, proč existuje taková muzika, kde jeden nástroj hraje neustále jeden tón…“

Těsně před druhou světovou válkou začal Vladislav Zogata navštěvovat v Javořince první třídu polské základní školy. Zanedlouho po vypuknutí konfliktu však byly polské školy na jeho rodinou obývaném území zrušeny a byly zavedeny pouze školy německé. Zároveň byla zrušena česko-polská hranice, a tak malý „Vladek“ pokračoval ve školní docházce v německém ústavu na sousední Hrčavě. Po válce a po obnovení hranic se vrátil do znovu otevřené školy v Javořince, kde se opět mohl vrátit k výuce v polském jazyce. Ovšem pouze na jeden rok. V roce 1946 se totiž jeho rodina přestěhovala do Československa, a Vladislav tak již potřetí změnil školu a tentokrát definitivně i vyučovací jazyk. Půl roku navštěvoval český pedagogický ústav v Jablunkově, na což po přesídlení rodiny do Sudet navázal v Suchdolu nad Odrou. Zde již základní školní docházku dokončil a nastoupil pak na gymnázium v Novém Jíčíně.

Právě za studií na gymnáziu se Vladislav Zogata začal intenzivněji zajímat o gajdošskou hudbu a v těchto letech se také poprvé dostal ke gajdování jako začínající muzikant.

„V období, kdy jsme bydleli v Jeseníku nad Odrou, jsem získal svůj první hudební nástroj. Vydal jsem se tehdy na Hrčavu, odkud pocházela naše rodina. Bratr mé maminky, který tam tehdy bydlel, mi obstaral staré gajdy, které tam po někom zůstaly. Já jsem pak části těchto gajd přivezl do Jeseníku a snažil jsem se dát nástroj dohromady, protože byl v desolátním stavu. Opravu jsem konzultoval s otcem, ten mi však příliš neporadil, protože jednak sám gajdy nevyráběl, jednak měl kvůli hospodaření málo času. Nicméně obrovská touha ovládnout hru na tento nástroj mne vedla k tomu, že jsem začal pátrat, jak přesně ty gajdy fungují, jak je nejlépe vyladit a jak na ně hrát. Otec měl také svůj nástroj, ovšem na ten jsem já nehrával, protože on jej nerad půjčoval i vzhledem k tomu, že se snadno rozlaďoval. A tak jsem si, přinucen okolnostmi, v době studií zrekonstruoval svůj první nástroj, na který jsem pak začal se svým otcem a s Pavlem Krenželokem hrávat, jen co jsem si hru na něj trochu osvojil.“

Mezitím co mladý gymnazista studoval v Novém Jíčíně, kde přebýval na ubytovně v místním domově mládeže, jeho rodiče si z peněz vydělaných hospodařením pořídili usedlost v Bukovci a vrátili se ze Sudet zpět na Jablunkovsko. Vladislav je však po složení maturitní zkoušky a ukončení středoškolského studia (1953) nenásledoval. Jeho další cesta tehdy směřovala za pedagogickou praxí a dalším studiem do Krnova. Ale i když pobýval poměrně dlouho daleko od svého domova a rodiny, na otcovy bojtky a na goralskou muziku nezapomněl. Při každé příležitosti (hlavně o prázdninách) jezdíval na Hrčavu a tam se mohl začít po boku svého otce hudebně realizovat, zejména coby člen národopisného souboru Hrčava.

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality