GAJDY.cz - Moldánky – záhadný fenomén?


Přeskočit na navigaci

Moldánky – záhadný fenomén?

Autor: Jan Kašpařík | Vyšlo: 4.12.2006 | Rubrika: Gajdy a dudy

(moldánky, muldánky, mudlánky, multánky, mulitánky, mulciánky, mutyjanki)

Objevují se často v literatuře a stopa vede obvykle k nějakému typu dud, ale nikdy není upřesněno k jakému a žádný ze známých textů nepochází z pera odborníka.

Několik fakt:

  1. Encyklopedie a slovníky udávají pod heslem „moldánky“ výhradně Panovu flétnu a ještě častěji obsahují pouze heslo „natahovat moldánky“. Ottův slovník naučný je tak konkrétní, že uvádí popis nástroje tak, jak je znám z Vergiliových bukolik. Aby uvedl do souvislosti s takto pojmenovaným heslem výraz „natahovat moldánky“, domnívá se, že se vztahuje na křivení tváře při hře na Panovu flétnu – to je na první pohled domněnka těžko přijatelná.
  2. Název moldánky ve svých variacích se vyskytuje pravděpodobně pouze v češtině a polštině – v polštině snad častěji a v plné šíři významů, je tedy třeba sledovat i významové souvislosti. Řada faktů nasvědčuje, že název vznikl v Polsku a do našich zemí přešel s již zúženým významem.
  3. Název moldánky nemůže být třeba krajovým synonymem pro dudy, protože se opakovaně vyskytuje ve výčtu nástrojů ve společnosti dud – stejně i v polské literatuře.
  4. Je zcela běžné, že pojmenování hudebních nástrojů mezi obecným lidem nevycházelo obvykle z jejich funkční podstaty, ale z vnějších znaků a souvislostí, a to ještě ztotožnění názvu s nástrojem nemuselo být ani v dané oblasti jednoznačné.
  5. Pro náš výraz „natahovat moldánky“ existuje v polštině analogie „dudy strojić“, což dosti jednoznačně potvrzuje souvislost s rozehráváním dud, oproti domněnce v Ottově slovníku naučném.
  6. V staropolštině se v mnoha souvislostech objevuje výraz „multanka“ – vždy je použit pro pojmenování jednoduché píšťaly od dětské hračky po šalmaj, stejně jako je v mnohých jazycích pro jednoduchou píšťalu používán výraz duda, duduk, düdük apod.

Ze všech souvislostí vyplývá, že název „multanka“ vznikl se vší pravděpodobností na polském území, pro jednoduchou pastýřskou*, či dětskou píšťalku a jak bylo mezi obecným lidem běžné, nebylo pojmenováním nástroje zohledněno žádné odborné hledisko vyznačující druh nástroje a proto se název mohl běžně vyskytnout při pojmenování jakéhokoliv svébytného nástroje, který se povrchnímu pozorovateli jako píšťala jevil, i když byl současně nositelem autentického pojmenování obecně známého. Jistý význam lze přisuzovat zdrobnělé koncovce, která se může stěží ztotožňovat s nástrojem robustního vzezření.

Jestliže výraz „multanki“ a jeho další podoby má koncovku plurálu, znamená dvě a víc píšťal a lze snadno vysvětlit, proč mohl být použit jak pro „píšťaly s měchem“ , tak pro Panovu flétnu. Naopak, zdrobnělá koncovka nedovolí nepoučenému pozorovateli použít pojmenování pro píšťaly dud opatřené poměrně mohutným roztrubem, proto použije běžně odlišné pojmenování pro dvoje dudy v jedné nástrojové sestavě. Krásný příklad takového rozlišení dvou podob jediného nástroje nalézám ve zmínce v Sommerově topografii Království českého, že jistý dudák ze Strakonicka si přidáním tak zvaného korpusu přetvořil srbský dechový nástroj moldánky na české dudy. – Je třeba vědět, že ještě v polovině minulého století byl korpusem nazýván ozvučník píšťalových nástrojů, pro který se neujal český (pravděpodobně obrozenecký) název „boltec“. – Takže bylo pro pozorovatele rozhodující to, že viděl na srbských píšťalách „český“ roh.

Zajímavé je si povšimnout, že podobně se vedlo i názvu „dudy“, když na počátku existovaly výrazy: duda, duduk, düdük pro píšťaly jak flétnové, tak (častěji) šalmajové a k tomu v plurálu i „dudki“ – obvykle synonymum pro moldánky.

Závěrem lze tedy konstatovat, že za názvem „moldánky“ nelze hledat žádný jednoznačně zařaditelný nástroj a je zcela v pořádku, použije-li se pro jakékoli dudy bez výrazných roztrubů – spíše menší nástroje, ale s libovolným počtem píšťal.

*/ Pastýřská píšťala není ani v nejmenším jistý druh nástroje – píšťala jako nejjednodušší hudební nástroj byla pastýři vždy využívána pro klidnou pastvu stáda ve volné přírodě. Dobytek se souvisle pase i při nechráněném okraji stáda tehdy, je-li ubezpečen, že je pastýřem chráněn před divokou zvěří a zvuk píšťaly poslouží lépe, než neustálé vyvolávání pastýře (v některých krajích museli bačové při mistrovských zkouškách předvádět též dovednost ve hře na píšťalu).

Poznámka k etymologickému původu názvu „moldánky“

V encyklopediích a slovnících původ slova objasněn není – pokud se objevuje odkaz na Moldávii, není vysvětlena souvislost a omezuje se na pojmenování Panovy flétny.

Jiný původ pojmenování uvádí A Brückner ve Slowniku etymologicznem jazyka polskiego pod heslem „Multany“ takto:

-Woloszczyzna /Valašsko/ (Muntean, „kraj gorski“ od gór siedmiogrodzkich), od ich pasterzy, co cale Pogórze zalali, multanki, mutyjanki, „piszczalki“ od 16. w. ogólne. Woloszyn /Valach/ najmyval sie na kata, wiec multan w 16. i 17. w. i „miecz“ katowski“ /katovský meč/.

Brücknerovo heslo vymezující multanki jako píšťalky odpovídá ověřenému významu názvu, v hesle se však vyskytují některé výrazy, které nebylo možno pomocí jiných pramenů potvrdit: Zmíněný horský kraj Mntean není zaznamenán ani v mapách, ani ve velkých rumunských slovnících – tam je nuaopak zmíněna „Muntenia“, jako oblast kterou obývá valach „muntean“ (s malým „m“). Variantu „mutijanky“ nelze nalézt u jiných autorů ani potvrdit v polských a rumunských slovnících. Pokud jde o „Valašsko“, není omezeno jen na horskou krajinu a je-li chápáno jako úplné území, přísluší valachům i píšťaly rákosové včetně Panovy flétny, která je dnes známa ve Valašsku i v Moldávii v masivnějším provedení ze dřeva.

Export článku:

Reklama:

Komentáře k článku:

Dosud nebyly přidány žádné komentáře k článku.

Přidat komentář:


Zasílat upozornění na nové komentáře k článku:

Kolik je dvakrát tři?:

Pár poznámek k psaní:

  • Pište prosím slušně a k věci.
  • Používejte háčky a čárky (pokud můžete).
  • Nový odstavec vytvoříte stisknutím tlačítka Enter.
  • Pokud reagujete na jiný komentář, uveďte na začátku jméno, na jehož komentář reagujete, např. pro Jirku:.
  • Nepoužívejte HTML značky. Pokud je použijete, nebudou akceptovány.
  • Odkazy se automaticky vytvoří z každé adresy začínající na http://.
  • Jméno, Váš e-mail a text komentáře je nutné vyplnit.

Další články v rubrice:


Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2018 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality