GAJDY.cz - folklorní občasník nejen o dudách a gajdách 


Přeskočit levý sloupec Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


CM Hudci z Kyjova - Proč kalino nerozkvétáš

V pořadí již třetí hudební nosič Cimbálové muziky Hudci z Kyjova nabízí posluchačům 15 hudebních čísel v úpravách známých a zkušených interpretů, členů muziky, jako jsou např. Aleš Smutný, Miroslav Kolacia či Marek Gajda. Členové muziky také figurují na nahrávce jako zpěváci a protikladem k jejich mužskému zpěvu je vynikající zpěvačka Ludmila Malhocká.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 31.8.2004 | celý článek …

XVI. Mezinárodní dudácký festival, Strakonice 26.-29.8.2004

Tip: Informace o letošním XVIII. Mezinárodním dudáckém festivalu, který se koná ve Strakonicích v termínu 21.-24.8.2008 naleznete zde.

Svým rozsahem Logo festivalu a kvalitou se mezinárodní dudácké festivaly ve Strakonicích řadí mezi nejvýznamnější svého druhu - od roku 1995 se statutem festivalu CIOFF(Conseil International des Organisations de Festivals de Folklore et d´ Arts traditionnels, Status B auprés de L´UNESCO) a od roku 1997 také se statutem mezinárodní organizace pro lidové umění IOV(Comité international des Atrs et Traditions populaires). Festival je pořádán Městským kulturním střediskem Strakonice ve spolupráci s Folklorním sdružením ČR pod záštitou ministra obrany České republiky Miroslava Kostelky, hejtmana Jihočeského kraje RNDr. Jana Zahradníka, generálního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka a města Strakonice.
Letos jsou pozvány soubory z těchto zemí: Bulharsko, Česká republika, Francie, Holandsko, Itálie, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Skotsko, Spolková republika Německo, Španělsko, Turecko, Velká Británie, USA.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 9.7.2004 | celý článek …

Gajdovačka 2004

V. medzinárodný gajdošský festival 17.-19. září 2004, Oravská Polhora

Gajdovačka 2004 Gajdovačka 2003je trojdňovým tvorivým stretnutím festivalového typu pre ľudových inštrumentalistov (primárne gajdošov), spevákov, členov ľudových hudieb a folkloristov z celej Európy. Vo svojej dramaturgii je zameraná na prezentáciu pôvodných a tradičných muzikantských prejavov, hľadanie nových foriem a možností interpretácie, na tvorivé rozpravy a stretnutia, svoje výchovné posolstvo napĺňa v organizovaní tvorivých dielní - "Malých škôl hry na gajdy", medzigeneračný prenos vo výchovných koncertoch pre deti, konfrontačné posolstvo v Medzinárodnej súťaži mladých gajdošov "O Zboroňovu nôtu". Podujatia rôznych foriem a zamerania sú určené pre rôzne cieľové skupiny (interpreti, deti, široká verejnosť). V neposlednej miere sú programy Gajdovačky aj platformou pre výmenu interkultúrnych posolstiev, názorov a postojov v rámci stredoeurópskeho priestoru. Súčasťou projektu je i medzinárodná výtvarná súťaž a putovná posúťažná výstava "Ľudoví muzikanti v umení" - ako reflexia na ľudovú hudobnú tvorbu a tradičné kultúrne symboly v amatérskom výtvarnom umení.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 29.6.2004 | celý článek …

Typologie českých dud z pohledu výrobce

Po nahlédnutí do odborné literatury zjišťuji, že se zhruba od druhé poloviny 18.stol. přiklonili čeští i moravští dudáci a dudaři k jednobordunovým nástrojům klarinetového typu, tj. s válcovým vývrtem píšťal a jednoduchým nárazným jazýčkem. Tedy z pohledu organologie k jedinému typu dud rozšířeném téměř po celé jihovýchodní, jižní a střední Evropě. Ke vzniku skutečně originálního nástrojového typu, který by se osobitě uplatnil nebo přetvořil konstrukční základ dud, v Čechách nebo na Moravě nedošlo. Ani ladění se nevyznačovalo nějakou českou originalitou. Od konce 18.stol. zcela převládla diatonická durová řada s basovou prodlevou na 1. melodickém stupni. Rovněž celkové řemeslné zpracování dud používaných v českých zemích nevyniká žádnou národní osobitostí. Dudaři sledovali především funkční požadavky konstrukce a po staletí se spokojovali s minimem dekorativních prvků. Fragmenty nástrojů dochovaných z 18. a 19. stol. se vyznačují nanejvýš zcela jednoduchou stylizací kozlí hlavičky a cínovými, mosaznými nebo kostěnými armaturami na konstrukčních spojích. Až z nejnovější doby pocházejí nástroje s realisticky až naturalisticky vyřezávanými kozlími hlavičkami, jež jsou znakem úpadku dudařského řemesla. Teprve baráčnící a potulní dudáci od konce 19.stol. začali zdobit své nástroje různými fábory a cetkami. Ještě na konci 19. stol však charakterizovala české dudy funkční jednoduchost a střídmost celkového provedení. Tolik odborná literatura. ( Jaroslav Markl, Česká dudácká hudba a Dudy v české národní tradici.)

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 15.6.2004 | celý článek …

Vyobrazení gajd a dud II.

David Teniers mladší, * 1610 - † 1690, Holandsko

Holandský malíř David Teniers mladší byl pokřtěn 15. prosince 1610 v Antverpách. Vystudoval umění pod vedením svého otce a v roce 1632 se stal mistrem malířského cechu. V roce 1637 si Teniers vzal za ženu dceru Jana Breughela staršího. Teniers brzy získal mnoho významných zákazníků a potom, co se usadil v Bruselu, se stal dvorním malířem arcivévody Leopolda Wilhelma, který byl místodržícím v Holandsku. Dále Teniers maloval také pod Donem Juanem Rakouským, který nahradil arcivévodu Leopolda Wilhelma. Pro oba místodržící maloval obrazy, navrhoval tapisérie a byl také kurátorem jejich sbírek.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 2.5.2004 | celý článek …

Ohlédnutí za „Gajdovačkou” 2003

Chceme Vás upozornit na významný mezinárodní festival gajdošů, který už počtvrté nabídl zajímavý program ve slovenské příhraniční obci Oravská Poľhora. Místo velice kouzelné, uprostřed oravské přírody, bohaté nejenom na muzikantské tradice, ale i srdečné lidi. Tradice gajdování je v této oblasti příslovečná. Za všechny lidové hudebníky vzpomeňme excelentní gajdoše Jozefa Zboroně z Oravské Poľhory a Jána Fernezu ze sousední obce Sihelné. Oba si gajdy také dokázali vyrobit. Bohužel nejsou již mezi námi, ale gajdošské hnutí nejenom na Slovensku sledují z gajdošského gorolského nebe. Právě na počest Majstra Zboroně se dnešní Gajdovačka koná. Ale jsou zde i zdatní pokračovatelé - gajdoš Fero Skurčák, mladičký gajdoš a heligonkár Peter Matis a "jeho" dětská gorolská muzička Goluska z Oravské Poľhory nebo gajdoš Jožko Vnenčák ze Sihelného.

Autor: Zdeněk Tofel | Vyšlo: 2.4.2004 | celý článek …

1. Valašský štriptýz

Vážení čtěnáři, podařilo se nám získat exklusivní snímky na kterých je zachycen unikátní komponovaný pořad Gajdošské muziky Valašský Vojvoda. A jak jistě pochopíte po zhlédnutí naší reportáže, nemohli jsme si je nechat pouze pro sebe.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 1.4.2004 | celý článek …

Gajdy na Moravě a jejich všudypřítomnost v životě minulých generací

O starobylém původu dud na území Čech a Moravy není sebemenších pochyb. To je poměrně známý fakt. Už méně je však známá jejich přímá či nepřímá souvislost s nejrůznějšími oblastmi lidského konání. Pro důkazy nemusíme chodit daleko. Stačí zalistovat např. telefonním seznamem a zjistíme, kolik jenom příjmení tento lidový nástroj ovlivnil.Gajdoš, Gajda, Gajdůšek, Gajdek atd. to jsou všechno dřívější označení pro muzikanty ovládající tento nástroj. A co teprve ve výtvarném umění. Tam se setkáváme s dudákem a dudami na drobných kresbách v iluminovaných kancionálech, na obrazech slavných malířů, na freskách domů na plastikách i kachlích zámeckých krbů, ale taky v lidových betlémech a podobně. Pozadu ovšem nezůstávají ani stopy v oblasti hudební. A zde jsou hned dvojí. Písňová tvorba zohledňující tónový rozsah tehdejších nástrojů a vedle toho konkrétní zmínka v textu o gajdách či gajdoších. Je velmi zajímavé sledovat gajdošské stopy od nejstarších dochovaných písňových záznamů až po zpěvníky nedávné.

Autor: Petr Číp | Vyšlo: 18.3.2004 | celý článek …

Gajdošské fašanky 2004

Předáváme Vám srdečné pozvání, které jsme obdrželi od pořadatelů každoročních tradičních setkání gajdošů při příležitosti oslav masopustu a to ve Strání a Malej Lehotě.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 13.2.2004 | celý článek …

Vyobrazení gajd a dud I.

Jacob Jordaens, * 1593 - † 1678, Holandsko

Barokní holandský malíř Jacob Jordaens byl nejvyhledávanějším malířem severní Evropy od smrti Petra Paula Rubense v roce 1640 až do roku 1660 a byl hlavním malířem Antverp až do své smrti v roce 1678. Jordaensův okruh tvorby byl velmi široký – maloval oltáře, portréty a žánrové a mýtické výjevy. Vytvářel také akvarely, návrhy pro tapisérie a rytiny. Na sklonku života maloval rozsáhlé žánrové výjevy pijáckých večírků.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 4.2.2004 | celý článek …

Další stránky:
<< | < | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | > | >>




Právě vyšlo!!!

Gajdošský zpěvník (464 lidových písní a koled z Moravy a Slezska) Dudy v Čechách na Moravě a ve Slezsku

Reklama

Už jste četli?

Moravské gajdy obrazem II.

Poslední články

V krátkosti...

  • Letošní ročník Gajdovačky , desátý jubilejní , v Oravské Polhore se uskuteční v termínu 11.-13.9.2006. Další informace budeme průběžně zveřejňovat na našich stránkách.
  • Dnes, tj. 28.12.2007 bude hostem pořadu "Uvolněte se, prosím" gajdoška Bohdana Štanclová. Pořad začíná ve 21:35 na programu ČT1.
  • Zítra tj. 9.11.2007 v 18:30 zazní v pořadu Muzikanti hrajte na vlnách Českého rozhlasu Ostrava prastarý hudební nástroj gajdy. Pořadem provází Zdeněk Tofel a zazní v něm písně v podání např. Vladka Zogaty, Petra Piláta, Rukynadudy atd.

... další


Vaše vzkazy ...

  • http://kicksvovo.com/ Shoes Jordan size 10 acquired really NBA league tools off adidas, your indicator additionally ...
  • Click on any brand from the list below to access the brand's summary and see the list of products reviewed. ...
  • http://kicksvovo.com/ Shoes Jordan size 10 acquired really NBA league tools off adidas, your indicator additionally ...

... další

      

Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2017 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality