GAJDY.cz - folklorní občasník nejen o dudách a gajdách 


Přeskočit levý sloupec Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Ohlédnutí za výstavou „Aki dudás akar lenni“

Ohlédnutí za výstavou „Aki dudás akar lenni“Koncem února skončila v etnografickém muzeu v Budapešti výstava dud z oblasti "podunajské" kotliny s názvem "Aki dudás akar lenni" (Kdybys chtěl být dudákem...). Nechal jsem se zlákat internetovou nabídkou a výstavu jsem vloni, koncem roku navštívil.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 9.3.2005 | celý článek …

Gajdošská muzika RukyNaDudy a Spol.

Kraj, v němž působí naše gajdošská kapela, leží v severovýchodním koutu České republiky, v podhůří Moravskoslezských Beskyd, na rozhraní dvou historických území Moravy a Slezska. Pro jeho lidovou kulturu je charakteristické střetávání vlivů proudících od 14. století z již dříve osídlených nížin na severu a západě a nových prvků pronikajících od konce 15. stol. v důsledku kolonizace Západních Karpat etnicky smíšeným živlem valašských pastevců osídlujících hory a podhůří. Je to krajina nejčastěji přiřazovaná k etnografickému regionu (severního) Valašska či valašsko-lašského pomezí. Střet dvou etnografických regionů (Valašsko a Lašsko) se (mimo jiné) nejvýrazněji projevuje kontrastem valašského kroje a charakteristického lašského dialektu bez dlouhých samohlásek.

Autor: Vlastimil Bjaček | Vyšlo: 13.2.2005 | celý článek …

Gajdy a Vánoce

5 000 let s dudami - to je název knihy, která vyšla letos v srpnu a jejímž autorem je nestor českých dudáků, pan Josef Režný. Knížka vyšla v nevelkém nákladu a tak se asi na všechny zájemce o tuto tématiku nedostane. Myslím, že je to škoda, protože zajímavých informací je v ní skutečně dost. I těch, které bezprostředně souvisí s uvedeným tématem. Jen namátkou uvedu např. Klanění pastýřů z trojdílné archy malované Janem Míčů pro špitální kostel ve Skutči koncem 16.století, nebo Pastýři u jesliček z Radoušova kancionálu z Hradce Králové rovněž z konce 16.stol.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 14.12.2004 | celý článek …

Brněnští gajdoši

Skupina Brněnští gajdoši vznikla kolem roku 1965 a iniciátorem jejího Brněnští gajdošivzniku byl pan Otakar Pokorný, který hrál na G dudy z "hajzlových trubek", které měly velký úspěch při nahrávkách v čs. rozhlase, protože na ně nepůsobily klimatické vlivy a daly se dobře doladit.

Brněnští gajdoši zpracovávají folklorní písně z Valašska, odkud pochází primáš Vladimír Meloun, a z Brněnska. V současné době čítá toto hudební těleso na 10 muzikantů a tři zpěváky. Za dobu svého působení natočili Brněnští gajdoši několik desítek nahrávek pro čs. rozhlas, natočili dva L.P. singly "Zapomínaná krása" a "Z cibule palička a z kódele buben", podíleli se na nahrávce "Gajdovali gajdoši...z Moravy a Slezska" a v roce 2002 vydali CD "Až pojedu přes Tuřany".

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 5.12.2004 | celý článek …

Gajdovali gajdoši VII. ... pár fotek aneb jak bylo

Rok s rokem se sešel a opět proběhl nejen širokou folklorní veřejností oblíbený festival gajdošských muzik v Třinci. Za všechny patří dík především Aleši Adamíkovi a do atmosféry celého večera můžete nakouknout prostřednictvím následujících fotografií. Ale jak jistě sami uznáte, nejlepší je být přímo na místě dění, takže za rok společně v Třinci...

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 19.11.2004 | celý článek …

Souznění 2004

Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel.

(Ostrava – 17.12. a 19.12., Kozlovice – 18.12.2004)

Přinášíme Vám jedinečnou voňavou a barevnou paletu pořadů v čase nejkrásnějších svátků v roce. V období, kdy většina z Vás uvítá příjemné odreagování před Vánocemi. Proto vše, co se bude dít na pódiu i mimo něj musí souznít, pohladit, přinést radost a veselí – a někdy i poučit. Dominantní není jen "připomenutí svátečního času", ale zejména ukázka mizejícího světa lidových tradic a řemesel.

Autor: Zdeněk Tofel | Vyšlo: 15.11.2004 | celý článek …

GAJDY fest 2004 aneb Gajdovali gajdoši VII.

Pátek 12. listopadu, Třinec

Již VII. ročník setkání gajdošů a příznivců gajdošské muziky, pátek 12.listopadu 2004, Hájenka Oldřichovice, Třinec

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 1.11.2004 | celý článek …

Gajdování na Hrčavě

S lidovou písní je v nejtěsnějším spojení instrumentální hudba. Není tomu jinak ani v hudební kultuře karpatského oblouku.

V severním cípu na trojmezí styku tří zemí, v koutu jižního Těšínska, se nalézá obec Hrčava, která drží hned několik primátů. Kromě již uvedené výjimečnosti polohy, je jedním z míst, kde se kromě lidové architektur nejdéle uchovaly folklorní tradice a zvyky. V 18. stol vedla poblíž významná obchodní cesta do Uher. Hospodářský, společenský a kulturní vývoj jižního Těšínska - v 19. a 20. století především průmyslový rozvoj Třinecka - zasáhl i do vývoje této horské obce(2). Přesto právě pro svoji odlehlost a uzavřenost, si uchovala svou tradiční kulturu a dnes představuje jedno z unikátních míst Těšínského Slezska, v němž se gajdošská kultura dochovala ŽIVĚ.

Autor: Pavel Rokyta | Vyšlo: 23.10.2004 | celý článek …

Vyobrazení gajd a dud III.

Zpívající fontána

Královský letohrádek nebo také Letohrádek královny Anny zvaný Belveder (Hradčany, Praha), který je ukázkou patrně slohově nejčistší renesanční stavby v Čechách, nechal v letech 1538 - 1563 postavit císař a král Ferdinand I. (1526 - 1564) jako výraz své lásky ke své choti Anně Jagellonské, která se však jeho dokončení nedožila. Projekt pochází od P. della Stelly a postupně se ve vedení stavby vystřídali mj. G. Spatio, G. M. Aostalli del Pambio a B. Wohlmut.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 10.10.2004 | celý článek …

Ohlédnutí za „Gajdovačkou 2004“

Nevím, kdo ze čtenářů tohoto článku zaregistroval v nabídkách kulturních a především folklorních aktivit tuto ojedinělou a svým významem mimořádnou akci. Podle její navštívenosti se domnívám, že jen málokdo. Proto jsem se rozhodl nabídnout návštěvníkům těchto internetových stránek několik postřehů a úvah z pohledu téměř pravidelného účastníka všech dosavadních ročníků Gajdovačky.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 5.10.2004 | celý článek …

Další stránky:
<< | < | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | > | >>




Právě vyšlo!!!

Gajdošský zpěvník (464 lidových písní a koled z Moravy a Slezska) Dudy v Čechách na Moravě a ve Slezsku

Reklama

Už jste četli?

CM Šmykňa - Keby si ti chcela

Poslední články

V krátkosti...

  • Letošní ročník Gajdovačky , desátý jubilejní , v Oravské Polhore se uskuteční v termínu 11.-13.9.2006. Další informace budeme průběžně zveřejňovat na našich stránkách.
  • Dnes, tj. 28.12.2007 bude hostem pořadu "Uvolněte se, prosím" gajdoška Bohdana Štanclová. Pořad začíná ve 21:35 na programu ČT1.
  • Zítra tj. 9.11.2007 v 18:30 zazní v pořadu Muzikanti hrajte na vlnách Českého rozhlasu Ostrava prastarý hudební nástroj gajdy. Pořadem provází Zdeněk Tofel a zazní v něm písně v podání např. Vladka Zogaty, Petra Piláta, Rukynadudy atd.

... další


Vaše vzkazy ...

  • 20170225 leilei3915 http://www.tiffanyandcojewelry.us http://www.coachoutletstoreonlineclearance.us.com ...
  • https://about.me/steroids2017
  • Váš vzkaz...I just glad to be here read this stuff, but now i need some more information thanks for share with us. ...

... další

      

Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2017 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality