GAJDY.cz - gajdy, dudy, folklór a ještě něco navíc

• Textová verze
• Grafická verze
• Mapa webu
• GAJDY.cz na YouTube

(Z)povídání z cest

Folklorista, etnograf, cyklista – takto můžeme výstižně a v krátkosti charakterizovat aktivity autora povídek, které Vám již ve své druhé knize nabízí. Asi jen stěží poznáte, ve které z výše uvedených profesí se Pavel Popelka právě nachází a upřímně řečeno, mám podezření, že to neví a ani vědět nechce on sám. Vše, co se odehrává v jeho přítomnosti nejprve pečlivě zaznamenává v podobě krátkých poznámek, doplňuje je později vlastním komentářem s častým odkazem na podobné situace, které se odehrály již kdysi v minulosti, a to vše přetváří do dějově barvi tých příběhů. Dostáváme se tak s ním do míst, která bychom asi jinak nenavštívili, seznámíme se s postavami a postavičkami, které bychom – k naší škodě – nikdy nepotkali. To platí především o kolektivu – řečeno s Karlem Poláčkem – „hochů, co spolu jezdí“, kde je často až k neuvěření, co všechno ještě může někdo v dnešní době na svých cestách nejen prožít, ale také okolnímu světu nabídnout. Že pak dochází díky velice svéráznému a společensky pravděpodobně ne úplně dokonalému přístupu všech zúčastněných k vypjatým situacím, překvapivým momentům a nečekaným zvratům je logickým vyústěním zdánlivě všedních, obyčejných a nezajímavých momentů. Je to poesie všedního dne v praxi.

Autor: Pavel Popelka | Vyšlo: 27.2.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata VI.

V druhé polovině sedmdesátých let Pavel Zogata vystupoval zejména se sestrami Žabkovými velice často a rovněž vznikla nejedna jejich společná rozhlasová nahrávka, jak jsme se dozvěděli od jedné ze sester, Marty Gelnarové: „Takovým naším můstkem k Pavlu Zogatovi, kterého jsme na různých školních představeních slýchávaly už jako děti, a jeho repertoáru byl pro nás Jarek Gelnar. Ten nás dal vlastně se Zogatou dohromady pro zpívání  na festivalech, v rozhlase nebo pro natáčení televizního filmu Gajdoš. Na Pavla Zogatu mám z tohoto období opravdu velice hezké vzpomínky. Byli jsme dobří kamarádi, jezdívali jsme do Strážnice stejným autobusem a zažili jsme vždycky spolu spoustu legrace..."

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 20.2.2006 | celý článek …

CM Soláň - Dobře je s muzigú

Lidová píseň provázela člověka odedávna při všech jeho činnostech. Hudci hráli na svatbách, při práci i na bitevním poli, zpívali si pro potěchu i z žalu... Nové CD cimbálové muziky Soláň "DOBŘE JE S MUZIGÚ..." je putováním s valašskými písněmi tak, jak život Valachů provázely. Začíná písněmi o robotě, pak zazní mužné zbojné, následují křehké i škádlivé milostné a svatební, které vystřídají písně o vojně. Představí se zde nejen stálí sólisté CM Soláň Pavel Ptáček a Michaela Bařinová, ale také hosté Josef Laža, Ludmila Vašková, Marie Majerová, Klára Blažková a Vojta Goláň. Kromě cimbálové muziky hraje i gajdošská či hudecká muzika nebo jen samotný cimbál. Milostnými písněmi - láskou v mnoha podobách vyzpívanou a k životu neodmyslitelně patřící - se celé CD také uzavírá. Název DOBŘE JE S MUZIGÚ .... není jen konstatováním, ale taky přáním - ať je Vám při poslechu naší muzigy dobře....

Autor: Petr Číp | Vyšlo: 7.2.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata V.

Již dříve jsme se zmínili o tom, že lidová písnička a s ní spojené muzicírování bylo Pavlu Zogatovi vlastní od raného dětství. Se svým pradědečkem, od kterého převzal do svého repertoáru pravděpodobně přes 200 písní, hrával na vesnici při různých příležitostech už od svých osmi let. Od jeho deseti mu pak byl dlouholetým muzikantským partnerem houslista Pavel Krenželok, se kterým běžně v přirozeném prostředí na vsi hrával až do roku 1938. V době mezi válkami tak na Hrčavě vyrostla výrazná muzikantská osobnost, schopná nejen uchovávat dědictví svých předků, ale také přejímat mnohé nové impulsy ze svého okolí a s tímto základem a za pomoci svého obdivuhodného talentu, intelektu a improvizačních i tvůrčích dovedností pak vytvořit svůj vlastní osobitý styl instrumentální hry i zpěvu, později uznávaný jako reprezentativní hudební projev hrčavské oblasti.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 30.1.2006 | celý článek …

CM Šmytec - Šmytec

První disk známé brněnské cimbálové muziky Šmytec pod vedením primáše Marka Trávníčka přináší posluchačům kolekci 14-ti hudebních čísel z různých koutů jižní Moravy a příhraničních oblastí Slovenska. Muzikanti se na nahrávce představují nejen jako výborní instrumentalisté, ale zároveň (jak bývá dobrým zvykem) jako zpěváci. K tomu je doplňují další sólisté (např. Jana Trávníčková, Eva Bařinová aj.) a také mužský a dívčí sbor z folklorního souboru Zavádka z Čejkovic. CD si lze objednat na adrese Alexandr Lužný, Růženec 10, 644 00 Brno-Soběšice, tel.: 731 437 797 či objednat přes e-mail smytec@smytec.com s následným zasláním dobírkou nebo je k dostání v prodejně U SLONA na Konečného náměstí v Brně (prodejna Jirky Plocka). Cena CD je 250,- Kč.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 23.1.2006 | celý článek …

Krajka

Krajka je textilie a každý jistě ví, co slovo „krajka“ znamená, ale zdaleka ne všichni víme, jak krajka vzniká.

Je mnoho typů krajek. Mezi nejmladší krajky patří pletená, háčkovaná atd. a mezi nejstarší krajky, tvořené bez jakýchkoliv pomůcek, například krosienky (typ krajky pletené na rámu jenom prsty). Nejstarší typy krajek se tvořily pomocí prstů, různě se křížily, proplétaly a spojovaly útkové a osnovní nitě. Postupem času, jak se lidstvo vyvíjelo, tak se i zdokonalovaly i krajky. Přirozená vlastnost zdobit se vedla k tomu, že si lidé přibírali různé pomůcky, aby mohly vymýšlet další a další možnosti tvoření nejen krajek. Tyto pomůcky byli předchůdci strojů. Pravděpodobně to vše začalo jednoduchou jehlou, která také prošla svým vývojem. Dalšími pomůcky byli paličky, síťovací jehla, frivolitkový člunek, háček, jehlice na pletení a dnes máme mnoho moderních pomůcek na nejrůznější tvoření z nití.

Autor: Hana Hořáková | Vyšlo: 3.1.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata IV.

Ještě v roce 1938 hrál Pavel Zogata s Pavlem Krenželokem na svatbě u příbuzných, kterou už zažil i jeho tehdy sedmiletý syn Vladek. Pak však přišla druhá světová válka a několik let odloučení od rodného kraje v horách na Jablunkovsku.

Za mobilizace v roce 1939 Zogata nastoupil k polské armádě. Po její kapitulaci upadl do německého zajetí, ale při deportaci do zajateckého tábora v Opolí se mu podařilo utéci a skrýval se až do roku 1942, kdy jej zařadili společně s ostatními mužskými obyvateli Těšínska (Volksgruppe III.) do oddílu AD (Arbeitsdienst) a poslali ho kopat zákopy do Německa a Itálie. Při bombardování Terstu byl zraněn a odvezen do nemocnice v Mnichově a po velkých náletech, které se zde odehrály v lednu roku 1945, jej přidělili ke zdravotní rotě do Štenberka a později do Pacova. Tam navázal kontakt s partyzány, konkrétně s plk. Papežem, a předal jim při hlídce skladiště zdravotního materiálu a skladiště s municí. V květnu roku 1945 se vrátil do rodného kraje, ale v zápětí byl i s dalšími, kteří vykonávali vojenskou službu v německé armádě, Poláky uvězněn. Ještě v říjnu téhož roku byl ale propuštěn a rehabilitován.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 5.12.2005 | celý článek …

Touha

Komponovaný pořad, který se uskutečnil 9.11.2005 v 18 hodin ve Středisku knihovních a kulturních služeb v Chomutově,  se jmenoval „Touha“.

Autor: Hana Hořáková | Vyšlo: 29.11.2005 | celý článek …

Moravské gajdy obrazem II.

Jak již bylo uvedeno v závěru prvního dílu mini seriálu „Moravské gajdy obrazem“, tento díl bude věnován basové píšťale (tzv. huk) a melodické píšťale (přednička). Případné zájemce o detailnější popis opět odkazuji na článek „Moravské gajdy“ a nebo je možno položit dotazy v diskuzi, která se nachází pod článkem.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 15.11.2005 | celý článek …

Moravské gajdy obrazem I.

Při procházení článků na GAJDY.cz jsem si uvědomil, že ačkoli jsou tyto stránky věnovány moravským gajdám a je zde o nich mnohé napsáno, tak kromě několika ilustračních fotografií k článkům, zde pozorný čtenář nenajde ucelenou fotodokumentaci, která by mu mohla tento nástroj přiblížit. Proto pokud chcete vidět zblízka jak vypadají takové gajdy, čtěte dále :o)

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 8.11.2005 | celý článek …

Další stránky:
<< | < | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | > | >>