GAJDY.cz - gajdy, dudy, folklór a ještě něco navíc

• Textová verze
• Grafická verze
• Mapa webu
• GAJDY.cz na YouTube

5. setkání gajdošů, 22.-23.7.2006, Istebné – Stecówce

Oddział Górali Śląskich si Vás dovoluje pozvat na „5.Setkání Gajdošů”, které se koná v sobotu 22.7. a neděli 23.7 2006 v Istebné – Stecówce(Polsko, cca 15 km od Jablunkova - Moravskoslezský kraj).

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 18.7.2006 | celý článek …

CM Prespolan - Pospolu

Do roku 2005 tvořili muzikanti nynějšího Prespoľanu kmenovou cimbálovou muziku Vysokoškolského souboru lidových písní a tanců Poľana Brno. Cimbálová muzika, prezentující se až do nedávné minulosti pod jménem Poľana, uvolnila místo nové nastupující generaci souborových muzikantů a přijala svůj nový název. S myšlenkou přejmenování muziky přišel její externí člen a stálý souputník Martin Hrbáč junior. Kombinací názvů Poľany a již neexistujícího Prespolanu z Veselí nad Moravou vznikl stávající PRESPOĽAN – název mimo jiné reflektující fakt, že každý z členů muziky je "přespolní".

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 17.7.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata I.

Pokud byl Pavel Zogata nejvýznamnější osobností hudebního folkloru na Hrčavě, pak jeho syn Vladislav – hudebník, zpěvák, výrobce gajd a pedagog – znamenal a dodnes znamená totéž ve světě folklorismu.

Pavel Zogata byl vynikající hudebník, zpěvák a vypravěč, ale také hlava rodiny a otec dvou synů. A jak se zdá, každému z nich nadělil do kolébky něco ze svých talentů a schopností. A tak mladší syn Jindřich zdědil po otci jeho umění slovesné a stal se výraznou spisovatelskou osobností s originálním stylem, kdežto starší syn Vladislav si vybral cestu muzikantskou, aby tím zajistil přežití tradice hrčavského gajdování a zpěvu.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 28.6.2006 | celý článek …

Zpráva o jedné zvykoslovné akci, při které hrály gajdy prim

Košařiska u Jablunkova - sobota 20.5. 2006 – Miyszani lowiec

Slezské Beskydy byly v minulosti charakteristické chovem ovcí a koz a právě kolem tohoto valašského dobytka a jeho chovu se odvíjela hlavní část programu. Miyszaním loviec se rozumí výhon ovcí na salaš a další obřadní zvyky, které byly v den výhonu jeho součástí. Na místním výletišti poblíž krytého pódia byla postavena salaš, ve které se od rána připravovalo vše potřebné. Aby bačovi a jeho pomocníkům šla práce lépe od ruky, vyhrávali jim k tomu lidoví muzikanti. Na prvním místě je nutno zmínit žijící gorolskou gajdošskou legendu – pana Edvarda Byrteka s bratrem, kteří přijeli z nedalekého Polska. Za zmínku však stojí i další gajdoši se svými kapelami. Z druhé strany hranice přijel pan Gernát se souborem z Kysuc a domácí se rovněž nenechali zahanbit. Jablunkovská kapela Bukóń s gajdošem Otmarem Kantorem nenechala nikoho na pochybách, že mají gorolskou muziku v krvi. Velmi potěšitelné bylo, že se mezi vystupujícími objevili i nejmladší muzikanti, včetně jednoho gajdoše. O posluchače nouze nebyla. Příslib zajímavého programu přilákal návštěvníky ze širokého okolí a ti měli skutečně z čeho vybírat. Košařičářský jarmark, který začal rovněž hned zrána, nabídl návštěvníkům ukázky lidových řemesel a rukodělných prací spojené s možností vlastnoručního vyzkoušení, na stáncích bylo možno zakoupit a ochutnat ovčí sýry i speciality z jehněčího masa.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 7.6.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata a film „Gajdoš“

O životě hrčavského gajdoše Pavla Zogaty, o jeho kumštýřství a významu jsme již vypověděli mnohé. Zevrubněji jsme se však ještě nezabývali jeho spoluprací s Československou televizí. Záměrně tak činíme až teď.

Československá televize se nikdy neangažovala v oblasti vědecké popularizace folkloru a folklorismu v takové míře jako Československý rozhlas, nicméně některé její projekty měly a dodnes mají pro danou problematiku zásadní význam. V ostravském televizním studiu, které ve své činnosti mj. hojně navazovalo právě na místní rozhlasovou dramaturgii, byl takovým důležitým projektem umělecky zpracovaný hraný dokument „Gajdoš“, věnovaný Pavlu Zogatovi. Byl natočen v roce 1980, tedy v době, kdy se již gajdošova životní dráha pomalu ubírala ke konci. Zogata sice spolupracoval s televizí již dříve, a to např. v roce 1968 při natáčení filmu „Dudy a dudáci“, kde mezi jinými zpívá a hraje dvě písně ze svého repertoáru, film „Gajdoš“ je ale jediným snímkem zaměřeným pouze na jeho osobnost a na prostředí a folklorní tradice jeho rodného kraje. Je proto nenapravitelná škoda, že originál filmu byl v televizním archivu při povodních v roce 1997 zničen a snímek se tak dochoval pouze ve formě několika domácích videokopií.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 29.5.2006 | celý článek …

Kašavské gajdošské a hudecké slavnosti 2006 - 17.6.2006

Obec Kašava a Základní umělecká škola Morava, spol. s r.o. srdečně zvou na „Kašavské gajdošské a hudecké slavnosti 2006” pořádané v rámci projektu obnovení kulturních a řemeslných tradic regionu a pokračování v tradici kašavských hudců, jejichž typickým představitelem byl v minulosti rod Bednaříků. Setkání se koná v sobotu 17.června 2006 v Kašavě v areálu kulturního a výtvarného centra (mezi bývalou mateřskou školkou a cukrárnou „U Šarmanů”), mokrá varianta proběhne v místní škole.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 6.5.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Spolupráce Pavla Zogaty s Československým rozhlasem

Významný podíl na zaznamenávání, uchovávání a prezentování, ale také na popularizaci tradičního hudebního a slovesného bohatství naší země v součinnosti s nositeli lidových tradic, folklorními uskupeními, organizátory národopisných festivalů a etnografickými výzkumníky měly vždy sdělovací prostředky, zejména pak Československý rozhlas (dnes Český rozhlas). Nejinak tomu bylo v případě hrčavské lidové hudby a jejích čelních představitelů.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 24.4.2006 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata jako lidový vypravěč

Doposud jsme o Pavlu Zogatovi hovořili jako o výborném lidovém zpěvákovi a zdatném instrumentalistovi. Chceme-li však mít profil gajdošovy osobnosti celistvý, nesmíme zapomenout, že vynikal ještě v jednom směru – byl to znamenitý lidový vypravěč.

Stejně jako jeho písňový, tak i vypravěčský repertoár zaznamenali Ivo Stolařík, Jaromír Gelnar, Václav Stuchlý nebo Antonín Satke (poslední byl svou výzkumnou činností na lidové vypravěčství přímo zaměřen, zabýval se tedy speciálně pouze touto stránkou Zogatovy tvořivosti). Zápisy, které tito odborníci při různých příležitostech provedli, jsou archivovány v Ústavu pro etnografii a folkloristiku Akademie věd České republiky v Brně, v Českém rozhlase v Ostravě a v muzeích Těšínska, Frýdecko-Místecka a Opavska. Část byla rovnež publikována v časopisech Radostná země a Tešínsko a zásluhou vědecko-popularizační práce Jaromíra Gelnara vyšla také na gramofonové desce „Od Opavy k Těšínu“ (Supraphon 1979).

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 6.4.2006 | celý článek …

XVII. Mezinárodní dudácký festival, Strakonice 24.-27.8.2006

Tip: Informace o letošním XVIII. Mezinárodním dudáckém festivalu, který se koná ve Strakonicích v termínu 21.-24.8.2008 naleznete zde.

Svým rozsahem a kvalitou se mezinárodní dudácké festivaly ve Strakonicích řadí mezi nejvýznamnější svého druhu - od roku 1995 se statutem festivalu CIOFF(Conseil International des Organisations de Festivals de Folklore et d´ Arts traditionnels, Status B auprés de L´UNESCO) a od roku 1997 také se statutem mezinárodní organizace pro lidové umění IOV(Comité international des Atrs et Traditions populaires). Festival je pořádán Městským kulturním střediskem Strakonice ve spolupráci s Folklorním sdružením ČR pod záštitou předsedy senátu MUDr. Přemysla Sobotky, hejtmana Jihočeského kraje RNDr. Jana Zahradníka, generálního ředitele Českého rozhlasu Ing. Václava Kasíka a města Strakonice.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 20.3.2006 | celý článek …

Josef Režný : 5 000 let s dudami

V roce 2004 byla u příležitosti Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích představena veřejnosti kniha vynikajícího dudáka, etnomuzikologa, pedagoga, sbormistra a neúnavného organizátora všelikého dudáckého dění, pana Josefa Režného. Tato kniha, která je první česky psaná souhrnná monografie dud, přináší typologický a topografický přehled vývoje dud, nástin dějin dudácké tradice v Českých zemích, se zvláštním důrazem na oblast Prácheňska a Pošumaví a je doplněna obsáhlým ikonografickým materiálem.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 6.3.2006 | celý článek …

Další stránky:
<< | < | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | > | >>