GAJDY.cz - gajdy, dudy, folklór a ještě něco navíc

• Textová verze
• Grafická verze
• Mapa webu
• GAJDY.cz na YouTube

Gajdoši, 2.6.2007, Uherský Brod

Mezinárodní setkání gajdošů s představením knihy Pavla Popelky Cestopády

Vážení gajdoši a příznivci gajdošské muziky,
v sobotu 2.června se uskuteční v nádherném átriu muzea J.A.Komenského v Uherském Brodě neformální setkání moravských gajdošů a gajdošských muzik, s následujícím programem:

• 13 až 15.hod.- předpokládaný příjezd gajdošů.
• 15 ho. - zahájení valné hromady Moravského spolku gajdošského (určeno všem, kteří se cítí být jeho členy nebo o členství projeví zájem), přivítání představitelů obdobných spolků od sousedů a případných zahraničních delegací. Poté gajdošské obcování.
• 19.00 - 24.00 hod. - večerní vystoupení pro veřejnost nazvané "Cestopády s dudáky a gajdoši" (program je odvozen od představení nové knihy gajdoše Pavla Popelky Cestopády, které bude prokládáno jednotlivými hudebním vstupy přítomných gajdošů).

Předpokládá se chuť a zájem přítomných gajdošů přispět svou troškou do programu.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 13.3.2007 | celý článek …

Vítání jara PRDUSem a jeho příznivci

Presidium PRažského DUdáckého Sdružení si Vás dovoluje touto cestou pozvat na "nultý" ročník tradičního
Vítání jara PRDUSem a jeho příznivci,
který pořádá 1.základní organizace PRažského DUdáckého Sdružení na Praze 5 - Zbraslavi u příležitosti konce zimního období masopustů, plesů a tancovaček a současného zahájení letní sezóny festivalů, svateb, pohřbů a lidových veselic... :-)) pod záštitou Tiskového "mlčího" PRDUSu Jindřicha Janečka - tamtéž v sobotu 17.3.2007.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 26.2.2007 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata IV.

Důležitým mezníkem v životě Vladislava Zogaty coby představitele hrčavského hudebního umění je počátek osmdesátých let dvacátého století. Zatímco jeho otec už svou muzikantskou dráhu opouští, a Gajdošská muzika Pavla Zogaty tak zaniká, hudebnické umění gajdoše-syna spěje do vrcholné podoby. Zároveň Vladislav Zogata dělá rozhodnutí důležité pro další udržování tradice hrčavského gajdování a vstupuje v Třinci, kde v té době bydlí i pracuje, do Národopisného souboru písní a tanců Javorový.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 23.2.2007 | celý článek …

Kolem Váhu s krasohledem, kolem Dunaje už bez něj

Ukázka z knihy Pavla Popelky „Cestopády“

„Každý by měl vzít s sebú neco pozitivního. Já sem pre všeckých ukradéu igelit," rozeslal Tonda dva dny před odjezdem esemesku všem účastníkům zájezdu, který pojmenoval Z karpatské Velké Javoriny do komárenské doliny. V týdeníku Dobrý den s kurýrem navíc vysvětlil, že původně plánovaný zájezd do Santiaga de Compostela, abychom se vyzpovídali ze svých hříchů, musíme změnit, protože se urodilo moc medúz. Ale ještě týden předtím vyhrožoval, že nepojede, protože havaroval u svatého Antoníčka. - „Svatý Antoníček má pomáhat a ne ubližovat," napsal jsem mu esemesku a Tonda se uzdravil. To všechno učinil v předstihu; když už ale má být na místě srazu, dostávám od něho následující zprávu:

„Bratre, v žádném prípadě to nestihnu - byt v 11.00 hod. u Kamenné búdy. Dodělávám anketu dobro a zlo."

„Tondo, ty si to zlo."

„Já nemožem byt zlo, ked nestíhám život. Co je potem nefachčenko Kočárek?"

Autor: Pavel Popelka | Vyšlo: 30.1.2007 | celý článek …

Cestopády

Znáte to – jdete si koupit třeba rohlík. Přijdete do obchodu, objednáte si, zaplatíte a jdete zase domů. Nudné, že? Taková normální situace, bezvýznamná, běžná, každodenní, na níž si vlastně ani nevzpomenete. Pak si ale půjde koupit rohlík Pavel Popelka. Z koupě rohlíku se stane dramatická záležitost, cestou potká zástupy zajímavých lidí a navíc si s sebou ještě přivede tlupu spoluobčanů nevšední krevní skupiny, kteří svými nápady notně naruší zásady tzv. „občanského spolunažívání“. Jednoduše řečeno – z koupě rohlíku se stane folklorní festival.

No jo, namítnete (řekne, namítne někdo), ale on Popelka je etnograf, folklorista, sociolog… a to tak nějak patří k tomu, aby viděl víc, než my, to souvisí s jeho řemeslem. Nadto má školy, muzejní praxi a bůhvíco ještě. Je to nakonec jeho povolání! Nebo snad připustíme, že by to mohlo být ještě i v něčem jiném? Proč nás to - třeba při koupi rohlíku – nepotká? Jestli ono to nebude také tak trochu tím, že Pavel Popelka má, na rozdíl od nás, k takovýmto věcem talent!

Autor: Pavel Popelka | Vyšlo: 29.1.2007 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata III.

Ke gajdošským začátkům Vladislava Zogaty patřilo v době jeho studií na gymnáziu v Novém Jíčíně hraní s otcem Pavlem Zogatou, houslistou Pavlem Krenželokem a také s gajdošem Janem Kawulokem z polské Istebné. S nimi a s národopisným souborem Hrčava absolvoval na postu druhého gajdoše první veřejná vystoupení při různých oslavách na Jablunkovsku a Těšínsku a posléze na folklorních slavnostech ve Strážnici, kde se Hrčavané během padesátých let objevovali téměř pravidelně. V roce 1957 získal mladý gajdoš po boku svého otce také první zkušenosti s nahráváním v ostravském rozhlase a to už bylo v období, kdy pomalu začínal dozrávat ve vyspělého instrumentalistu a hudebníka.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 15.1.2007 | celý článek …

Gajdošský rod Zogatů - Vladislav Zogata II.

Vladislav Zogata se narodil 2. září roku 1931 stejně jako jeho otec v polské Javořince. Život v horské pohraniční oblasti byl pro zdejší obyvatelstvo v období před válkou i během ní velmi těžký. Dospělí neznali nic než tvrdou dřinu na poli a v lese a děti musely odmalička pomáhat svým rodičům v hospodářství. Tak tomu bylo i u Zogatů, kde malý „Vladek“ již od nejútlejšího mládí musel pečovat o drobné domácí zvířectvo apod.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 3.1.2007 | celý článek …

SOUZNĚNÍ 2006 - Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel

Ostrava – 14,15 a 17.12., Kozlovice – 16.12.2006

Festival SOUZNĚNÍ je cyklickou akcí (r. 2006 už 8. ročník) započaté tradice od r. 1999, i v souvislosti s předáváním vánočního stromu Českou republikou Vatikánu. Můžete se těšit na pořady s adventní hudbou, vánočními zvyky, koledou, s ukázkou a předváděním zvykosloví a řemesel. Představujeme zejména mizející svět lidových tradic části Karpatského oblouku na území ČR (severní Moravy a Slezska), Slovenska, Polska i Maďarska. Prezentují se zde děti i dospělí, amatéři a profesionálové i mistři lidových řemesel. Domácí i zahraniční tvůrci předvedou výrobu vánočních ozdob, keramiky, lidových šperků, kovových, kožených a řezbářských výrobků... MF Souznění je přidruženým členem prestižní celosvětové organizace CIOFF.

Autor: Zdeněk Tofel | Vyšlo: 8.12.2006 | celý článek …

Moldánky – záhadný fenomén?

(moldánky, muldánky, mudlánky, multánky, mulitánky, mulciánky, mutyjanki)

Objevují se často v literatuře a stopa vede obvykle k nějakému typu dud, ale nikdy není upřesněno k jakému a žádný ze známých textů nepochází z pera odborníka.

Autor: Jan Kašpařík | Vyšlo: 4.12.2006 | celý článek …

Gajdyfest - Třinec 10.11.2006

Okolnosti mně přály a tak jsem se po dvouleté přestávce opět zúčastnil výše jmenované akce. Byla to zatím poslední akce letošní docela bohaté a nad očekávání úspěšné gajdošské sezony. Není pochyb o tom, že se i toto třinecké gajdošské klání nadmíru vydařilo. Nevím, zda k tomu přispěla změna místa konání, nebo hosté ze Slovenska, kteří ač v síle nevelké, dokázali nadchnout přítomné posluchače. Milan Rusko, Rasťo Šimkovič a Juraj Dufek, to byla trojice gajdošů, která přijala pozvání třineckých pořadatelů. Ti dva prvně jmenovaní nejen že doprovodili své zpěváky a zpěvačky hrou na gajdy, ale i zahráli na slovenské lidové píšťaly, včetně impozantních fujar. Juraj Dufek si navíc přizval na pomoc malou kapelu sestávající z výborné houslistky, neméně zdatné kontrášky na violu (mimochodem pravnučky legendárního myjavského primáše Samka Dudíka) a z kolegy gajdoše, který tentokrát dodal muzice svůj mužný hlas a rytmus pastýřskou holí. V jejich podání zazněly písničky z jižního Slovenska v ryzí, nepříliš stylizované podobě, ovšem o to působivěji. Juraj Dufek je vynikající gajdoš a stejně dobrý výrobce gajd nejrůznějších typů. Jeho přítomnost na kterékoliv gajdošské akci slibuje vždy něco nového, objevného a jsem docela rád, že tomu tak bylo i ve Třinci.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 27.11.2006 | celý článek …

Další stránky:
<< | < | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | > | >>