GAJDY.cz - gajdy, dudy, folklór a ještě něco navíc

• Textová verze
• Grafická verze
• Mapa webu
• GAJDY.cz na YouTube

CM Pálava - Imala sam miloga

Představujeme Vám nové CD Cimbálové muziky Pálava, Gajdošské muziky Pálava a Cimbálová muzika ZUŠ Mikulov.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 30.4.2002 | celý článek …

Akad. malíř Othmar Ružička

Svébytný projev lidové kultury chorvatského etnika dokládají sporé, nesoustavné, mnohdy velmi nepřesné a rozporuplné prameny, o které se dnes při pokusech o dobovou rekonstrukci nejen tanečního projevu, ale i slovesné a materiální kultury můžeme opřít.

Autor: Hana Štanclová | Vyšlo: 28.4.2002 | celý článek …

Gajdošská muzika Pálava

Naše muzika byla založena v roce 1998 a jak již napovídá název, jejím zaměřením a snahou je znovuoživování a objevování starobylého způsobu hraní, hraní s gajdami. Tím je také podmíněno hráčské obsazení, které je tvořeno 2-mi hráči na housle, z nichž jedny housle hrají melodii či druhý hlas zdobený precizními ciframi a druhé housle zajišťují harmonický doprovod. Jedná se o trojstrunné housle v ladění g1-d2-a1 na nichž je kobylka seříznuta do roviny,což umožňuje hraní na všechny tři struny naráz. Tímto, v našich končinách nezvyklým upravením nástroje, je dosaženo plného zvuku akordu. Nedílnou součástí muziky je i tzv.malá basička, kterou v naší muzice simuluje violoncello s klasickým laděním. Čtvrtým a posledním nástrojem (ovšem nejdůležitějším) jsou samozřejmě gajdy. Naše muzika používá tzv. moravské gajdy, pocházející z dílny Pavla Čípa ze Zubří v ladění G,D dur a g,d moll.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 27.4.2002 | celý článek …

Moravští Chorvaté

V oblasti Mikulovska byla chorvatská etnická menšina po dlouhá staletí (350-400 let) jediným výrazným slovanským živlem na tomto území.

Její příchod na jih Moravy v několika migračních vlnách v průběhu 16.století je z historického hlediska zpracován v práci A.Turka - "Charvátská kolonisace na Moravě", která je publikována v plném znění v antologii R.Jeřábka -"Moravští Charváti - dějiny a lidová kultura". V krátkosti lze říci, že na migraci tohoto etnika se podílí hned několik činitelů, z nichž nejvýznamnější je úporné nájezdy tureckých vojsk v oblasti Balkánu. Obyvatelstvo strádající stálými válečnými konflikty opouštělo svá původní sídla a migrovalo do vnitrozemí tehdejšího rakousko-uherského soustátí, kde povětšinou osidlovalo tzv. poustky (zaniklé osady po morových ranách apod.) na jednotlivých panstvích z řad povětšinou německé šlechty. Majitelé těchto panství tento osídlovací proces vítali, umožňovali a podporovali z důvodu znovuobnovení sídel, která tak byla opět obhospodařovaná poddanským lidem, čímž byly zajištěny opětovné pravidelné odvody do pokladen příslušného panství.

Autor: Hana Štanclová | Vyšlo: 21.4.2002 | celý článek …

Gajdy a dudy

Jen málokterý hudební nástroj tak odráží různorodost kultur, jako právě dudy (název dudy pochází z tureckého výrazu Düdük) a gajdy (gajdy název z arabsko-tureckého Ghaida).

Dudy jsou velmi prastarým hudebním nástrojem, starým jako lidstvo samo, který, jako málokterý jiný v historii, vytvořil tak hluboké a významné tradice v hudebním instrumentáři různých národů a kultur.

Autor: Ondřej Tryhuk | Vyšlo: 20.4.2002 | celý článek …

Další stránky:
<< | < | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17