GAJDY.cz - folklorní občasník nejen o dudách a gajdách 


Přeskočit levý sloupec Přeskočit hlavní navigaci
Menu


Hledej na GAJDY.cz

Doporučujeme

Pavel Číp a synové - Výroba a opravy hudebních nástrojů

Odjinud

České lidové písně
Folklornet.com


E-mail servis

Pokud máte zájem o zasílání upozornění na nový článek z GAJDY.cz, vyplňte Váš e-mail a přihlašte se.

Doporučte nás!

Hledáme redaktory

Máte zájem přispívat na naše stránky? Chybí zde odkaz na vaše stránky? Neváhejte a napište nám! Na veškeré dotazy a připomínky Vám rádi odpovíme.


Gajdoš, milý gajdoš

Neděle 30.6.2002, 11.00-12.00 hod., MFF Strážnice, stadion Zahrada

Již od 13. století patřily na Moravě a ve Slezsku gajdy (v Čechách dudy) k oblíbeným a rozšířeným lidovým hudebním nástrojům. Od 16. století jsou zmínky o gajdách častější, ale o způsobu hry na tento nástroj se nevědělo téměř nic. Jako takový prodělal svůj konstrukční vývoj - gajdy nafukované ústy s postupem doby ustoupily gajdám s dmýchacím měchem. Nová podoba nástroje umožnila i jiný způsob interpretace písní - jednoduše: gajdoš mohl svou hrou doprovázet i vlastní zpěv.

Autor: Zdeněk Tofel | Vyšlo: 5.6.2002 | celý článek …

Pavel Číp a synové

Jsme malá rodinná dílna zabývající se od roku 1988 zakázkovou výrobou lidových a historických dechových hudebních nástrojů.

Podstatnou část sortimentu dílny tvoří dudy (gajdy) charakterizované válcovým vrtáním píšťal a strojkem s jednoduchým nárazným plátkem, který dudy ozvučuje.

Autor: Petr Číp | Vyšlo: 29.5.2002 | celý článek …

Program MFF Strážnice 2002

Přinášíme Vám program MFF Strážnice 2002.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 1.5.2002 | celý článek …

CM Pálava - Imala sam miloga

Představujeme Vám nové CD Cimbálové muziky Pálava, Gajdošské muziky Pálava a Cimbálová muzika ZUŠ Mikulov.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 30.4.2002 | celý článek …

Akad. malíř Othmar Ružička

Svébytný projev O.Ružička, Ve sklepě lidové kultury chorvatského etnika dokládají sporé, nesoustavné, mnohdy velmi nepřesné a rozporuplné prameny, o které se dnes při pokusech o dobovou rekonstrukci nejen tanečního projevu, ale i slovesné a materiální kultury můžeme opřít.

Autor: Hana Štanclová | Vyšlo: 28.4.2002 | celý článek …

Gajdošská muzika Pálava

Naše Gajdošská muzika Pálavamuzika byla založena v roce 1998 a jak již napovídá název, jejím zaměřením a snahou je znovuoživování a objevování starobylého způsobu hraní, hraní s gajdami. Tím je také podmíněno hráčské obsazení, které je tvořeno 2-mi hráči na housle, z nichž jedny housle hrají melodii či druhý hlas zdobený precizními ciframi a druhé housle zajišťují harmonický doprovod. Jedná se o trojstrunné housle v ladění g1-d2-a1 na nichž je kobylka seříznuta do roviny,což umožňuje hraní na všechny tři struny naráz. Tímto, v našich končinách nezvyklým upravením nástroje, je dosaženo plného zvuku akordu. Nedílnou součástí muziky je i tzv.malá basička, kterou v naší muzice simuluje violoncello s klasickým laděním. Čtvrtým a posledním nástrojem (ovšem nejdůležitějším) jsou samozřejmě gajdy. Naše muzika používá tzv. moravské gajdy, pocházející z dílny Pavla Čípa ze Zubří v ladění G,D dur a g,d moll.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 27.4.2002 | celý článek …

Moravští Chorvaté

V oblasti Mikulovska byla chorvatská etnická menšina po dlouhá staletí (350-400 let) jediným výrazným slovanským živlem na tomto území.

Její příchod na jih Moravy v několika migračních vlnách v průběhu 16.století je z historického hlediska zpracován v práci A.Turka - "Charvátská kolonisace na Moravě", která je publikována v plném znění v antologii R.Jeřábka -"Moravští Charváti - dějiny a lidová kultura". V krátkosti lze říci, že na migraci tohoto etnika se podílí hned několik činitelů, z nichž nejvýznamnější je úporné nájezdy tureckých vojsk v oblasti Balkánu. Obyvatelstvo strádající stálými válečnými konflikty opouštělo svá původní sídla a migrovalo do vnitrozemí tehdejšího rakousko-uherského soustátí, kde povětšinou osidlovalo tzv. poustky (zaniklé osady po morových ranách apod.) na jednotlivých panstvích z řad povětšinou německé šlechty. Majitelé těchto panství tento osídlovací proces vítali, umožňovali a podporovali z důvodu znovuobnovení sídel, která tak byla opět obhospodařovaná poddanským lidem, čímž byly zajištěny opětovné pravidelné odvody do pokladen příslušného panství.

Autor: Hana Štanclová | Vyšlo: 21.4.2002 | celý článek …

Gajdy a dudy

Jen málokterý hudební nástroj tak odráží různorodost kultur, jako právě dudy (název dudy pochází z tureckého výrazu Düdük) a gajdy (gajdy název z arabsko-tureckého Ghaida).

Dudy jsou velmi prastarým hudebním nástrojem, starým jako lidstvo samo, který, jako málokterý jiný v historii, vytvořil tak hluboké a významné tradice v hudebním instrumentáři různých národů a kultur.

Autor: Ondřej Tryhuk | Vyšlo: 20.4.2002 | celý článek …

Další stránky:
<< | < | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17




Právě vyšlo!!!

Gajdošský zpěvník (464 lidových písní a koled z Moravy a Slezska) Dudy v Čechách na Moravě a ve Slezsku

Reklama

Už jste četli?

Gajdošská muzika Soláň

Poslední články

V krátkosti...

  • Letošní ročník Gajdovačky , desátý jubilejní , v Oravské Polhore se uskuteční v termínu 11.-13.9.2006. Další informace budeme průběžně zveřejňovat na našich stránkách.
  • Dnes, tj. 28.12.2007 bude hostem pořadu "Uvolněte se, prosím" gajdoška Bohdana Štanclová. Pořad začíná ve 21:35 na programu ČT1.
  • Zítra tj. 9.11.2007 v 18:30 zazní v pořadu Muzikanti hrajte na vlnách Českého rozhlasu Ostrava prastarý hudební nástroj gajdy. Pořadem provází Zdeněk Tofel a zazní v něm písně v podání např. Vladka Zogaty, Petra Piláta, Rukynadudy atd.

... další


Vaše vzkazy ...

  • I really enjoy simply reading all of your weblogs. Simply wanted to inform you that you have people like me who ...
  • Thanks For sharing Such a Nice Information.<a href=" ...
  • http://qqindo.tk

... další

      

Šíření obsahu tohoto serveru nebo jeho části je bez souhlasu redakce zakázáno.
© 2002-2017 gajdy.cz - všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@gajdy.cz
GAJDY.cz jsou provozovány občanským sdružením Gajdošské sdružení Pálava.
Naše stránky navštívilo již čtenářů. Tyto stránky jsou hostovány na serverech společnosti CESKYHOSTING.cz
Textová verze  | Grafická verze | RSS články | RSS aktuality