GAJDY.cz - gajdy, dudy, folklór a ještě něco navíc

• Textová verze
• Grafická verze
• Mapa webu
• GAJDY.cz na YouTube

Typologie českých dud z pohledu výrobce

Po nahlédnutí do odborné literatury zjišťuji, že se zhruba od druhé poloviny 18.stol. přiklonili čeští i moravští dudáci a dudaři k jednobordunovým nástrojům klarinetového typu, tj. s válcovým vývrtem píšťal a jednoduchým nárazným jazýčkem. Tedy z pohledu organologie k jedinému typu dud rozšířeném téměř po celé jihovýchodní, jižní a střední Evropě. Ke vzniku skutečně originálního nástrojového typu, který by se osobitě uplatnil nebo přetvořil konstrukční základ dud, v Čechách nebo na Moravě nedošlo. Ani ladění se nevyznačovalo nějakou českou originalitou. Od konce 18.stol. zcela převládla diatonická durová řada s basovou prodlevou na 1. melodickém stupni. Rovněž celkové řemeslné zpracování dud používaných v českých zemích nevyniká žádnou národní osobitostí. Dudaři sledovali především funkční požadavky konstrukce a po staletí se spokojovali s minimem dekorativních prvků. Fragmenty nástrojů dochovaných z 18. a 19. stol. se vyznačují nanejvýš zcela jednoduchou stylizací kozlí hlavičky a cínovými, mosaznými nebo kostěnými armaturami na konstrukčních spojích. Až z nejnovější doby pocházejí nástroje s realisticky až naturalisticky vyřezávanými kozlími hlavičkami, jež jsou znakem úpadku dudařského řemesla. Teprve baráčnící a potulní dudáci od konce 19.stol. začali zdobit své nástroje různými fábory a cetkami. Ještě na konci 19. stol však charakterizovala české dudy funkční jednoduchost a střídmost celkového provedení. Tolik odborná literatura. ( Jaroslav Markl, Česká dudácká hudba a Dudy v české národní tradici.)

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 15.6.2004 | celý článek …

Vyobrazení gajd a dud II.

David Teniers mladší, * 1610 - † 1690, Holandsko

Holandský malíř David Teniers mladší byl pokřtěn 15. prosince 1610 v Antverpách. Vystudoval umění pod vedením svého otce a v roce 1632 se stal mistrem malířského cechu. V roce 1637 si Teniers vzal za ženu dceru Jana Breughela staršího. Teniers brzy získal mnoho významných zákazníků a potom, co se usadil v Bruselu, se stal dvorním malířem arcivévody Leopolda Wilhelma, který byl místodržícím v Holandsku. Dále Teniers maloval také pod Donem Juanem Rakouským, který nahradil arcivévodu Leopolda Wilhelma. Pro oba místodržící maloval obrazy, navrhoval tapisérie a byl také kurátorem jejich sbírek.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 2.5.2004 | celý článek …

Ohlédnutí za „Gajdovačkou” 2003

Chceme Vás upozornit na významný mezinárodní festival gajdošů, který už počtvrté nabídl zajímavý program ve slovenské příhraniční obci Oravská Poľhora. Místo velice kouzelné, uprostřed oravské přírody, bohaté nejenom na muzikantské tradice, ale i srdečné lidi. Tradice gajdování je v této oblasti příslovečná. Za všechny lidové hudebníky vzpomeňme excelentní gajdoše Jozefa Zboroně z Oravské Poľhory a Jána Fernezu ze sousední obce Sihelné. Oba si gajdy také dokázali vyrobit. Bohužel nejsou již mezi námi, ale gajdošské hnutí nejenom na Slovensku sledují z gajdošského gorolského nebe. Právě na počest Majstra Zboroně se dnešní Gajdovačka koná. Ale jsou zde i zdatní pokračovatelé - gajdoš Fero Skurčák, mladičký gajdoš a heligonkár Peter Matis a "jeho" dětská gorolská muzička Goluska z Oravské Poľhory nebo gajdoš Jožko Vnenčák ze Sihelného.

Autor: Zdeněk Tofel | Vyšlo: 2.4.2004 | celý článek …

1. Valašský štriptýz

Vážení čtěnáři, podařilo se nám získat exklusivní snímky na kterých je zachycen unikátní komponovaný pořad Gajdošské muziky Valašský Vojvoda. A jak jistě pochopíte po zhlédnutí naší reportáže, nemohli jsme si je nechat pouze pro sebe.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 1.4.2004 | celý článek …

Gajdy na Moravě a jejich všudypřítomnost v životě minulých generací

O starobylém původu dud na území Čech a Moravy není sebemenších pochyb. To je poměrně známý fakt. Už méně je však známá jejich přímá či nepřímá souvislost s nejrůznějšími oblastmi lidského konání. Pro důkazy nemusíme chodit daleko. Stačí zalistovat např. telefonním seznamem a zjistíme, kolik jenom příjmení tento lidový nástroj ovlivnil.Gajdoš, Gajda, Gajdůšek, Gajdek atd. to jsou všechno dřívější označení pro muzikanty ovládající tento nástroj. A co teprve ve výtvarném umění. Tam se setkáváme s dudákem a dudami na drobných kresbách v iluminovaných kancionálech, na obrazech slavných malířů, na freskách domů na plastikách i kachlích zámeckých krbů, ale taky v lidových betlémech a podobně. Pozadu ovšem nezůstávají ani stopy v oblasti hudební. A zde jsou hned dvojí. Písňová tvorba zohledňující tónový rozsah tehdejších nástrojů a vedle toho konkrétní zmínka v textu o gajdách či gajdoších. Je velmi zajímavé sledovat gajdošské stopy od nejstarších dochovaných písňových záznamů až po zpěvníky nedávné.

Autor: Petr Číp | Vyšlo: 18.3.2004 | celý článek …

Gajdošské fašanky 2004

Předáváme Vám srdečné pozvání, které jsme obdrželi od pořadatelů každoročních tradičních setkání gajdošů při příležitosti oslav masopustu a to ve Strání a Malej Lehotě.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 13.2.2004 | celý článek …

Vyobrazení gajd a dud I.

Jacob Jordaens, * 1593 - † 1678, Holandsko

Barokní holandský malíř Jacob Jordaens byl nejvyhledávanějším malířem severní Evropy od smrti Petra Paula Rubense v roce 1640 až do roku 1660 a byl hlavním malířem Antverp až do své smrti v roce 1678. Jordaensův okruh tvorby byl velmi široký – maloval oltáře, portréty a žánrové a mýtické výjevy. Vytvářel také akvarely, návrhy pro tapisérie a rytiny. Na sklonku života maloval rozsáhlé žánrové výjevy pijáckých večírků.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 4.2.2004 | celý článek …

Gajdoši z Kopanic

Moravské Kopanice - kraj na pomezí mezi Moravou a Slovenskem na úbočí Bílých Karpat. Život se tu s lidmi nikdy nemazlil. Půdu museli vyrvat divokým lesům, skromná políčka na úbočích hor bylo možné obdělávat zpravidla jen tvrdou dřinou, kopáním motykou - odtud název KOPANICE. Patří sem obce Starý Hrozenkov, Vápenice, Lopeník, Vyškovec a Žítková. V nich se zachoval stejný kroj a stejné nářečí. Bylo to zřejmě způsobeno příslušností ke stejné farnosti. Lidé se scházeli vždy v neděli v kostele, přestože tam museli dojít pěšky, někteří až 10 kilometrů. Ale oni byli zvyklí. Chodili pěšky na jarmarky do Bojkovic, to bylo nejblíže nebo do Uherského Brodu, ale také na Slovensko do Trenčína, do Nového Mesta. Kopanice jsou kraj, kde si gajdoši svou tradici uchovali nejdéle. Poslední známý kopaničárský gajdoš, o kterém jsou dochované prameny, byl Jan Holásek přezývaný Minárík. Jeho hrubé kopaničárské gajdy jsou uloženy v Muzeu J. A. Komenského v Uh. Brodě. Zemřel v roce 1903 - viz obrázek (L. Niederle: Moravské Slovensko, díl I., svazek II, 1922).

Autor: Jiří Gabrhel | Vyšlo: 14.1.2004 | celý článek …

Gajdošské sdružení z Rožnova

Tento soubor, dá-li se to tak nazvat, vznikl z vnitřní potřeby jejich členů zahrát si jen tak, pro vlastní potěšení. Základ skupiny tvoří manželé Zita a Rostislav Vinklerovi - viola + gajdy spolu s druhým gajdošem, Pavlem Čípem. Rostislav Vinkler se učil hře na gajdy u známého těšínského gajdoše a folkloristy - p.Vladka Zogaty, Pavel Číp je samouk. Jako výrobce dud a jiných historických nástrojů si tak přímo v praxi ověřuje jejich použitelnost.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 5.1.2004 | celý článek …

Ateliér houslařů - Ostrava

Ostravská houslařská dílna mistra houslaře Tomáše Pospíšila patří k nejvyhledávanějším a co do kvality nejšpičkovějším dílnám tohoto typu.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 21.12.2003 | celý článek …

Další stránky:
<< | < | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | > | >>