GAJDY.cz - gajdy, dudy, folklór a ještě něco navíc

• Textová verze
• Grafická verze
• Mapa webu
• GAJDY.cz na YouTube

Gajdošský rod Zogatů - Pavel Zogata I.

Bezpochyby nejvýznamnější osobností hudebního folkloru na Hrčavě byl proslulý gajdoš, zpěvák a lidový vypravěč Pavel Zogata, který společně s houslistou Pavlem Krenželokem tvořil prototyp hrčavské lidové muziky. Byl to samorostlý inteligentní člověk s mimořádným hudebním nadáním, který až do pozdního věku vynikal duševní samostatností a čilostí, což nám dokládají vzpomínky jeho blízkých příbuzných i mnohých pamětníků. Jeho široký písňový repertoár, osobité vystupování, pěvecká originalita a bohatá vypravěčská invence se tak mohly stát pro mnohé etnografické výzkumníky důležitými zdroji pro poznávání kulturního života v jeho rodném kraji.

Autor: Petr Kuřil | Vyšlo: 1.8.2005 | celý článek …

Gajdovačka 2005

VI. medzinárodný gajdošský festival 16.-18. září 2005, Oravská Polhora

Gajdovačka 2005 je trojdňovým tvorivým stretnutím festivalového typu pre ľudových inštrumentalistov (primárne gajdošov), spevákov, členov ľudových hudieb a folkloristov z celej Európy. Vo svojej dramaturgii je zameraná na prezentáciu pôvodných a tradičných muzikantských prejavov, hľadanie nových foriem a možností interpretácie, na tvorivé rozpravy a stretnutia.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 24.7.2005 | celý článek …

Dudy v pojetí lidových betlémářů

Dudy jako nezbytné vybavení pastýřů a potulných lidových muzikantů nemohly ujít pozornosti tvůrců lidových betlémů a tak vedle dud běžně používaných v hudební praxi můžeme vidět v lidových betlémech i nástroje méně obvyklého provedení, či dokonce dudy zcela kuriozní. Inspirační zdroje betlémářů byly velmi různorodé a tak jejich tvorba obvykle nemá žádnou závažnou faktografickou hodnotu. Přesto se najdou v betlémech figurky znázorňující pastýře s dudami tak věrohodně provedenými, že si je betlémáři sotva mohli vymyslet.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 22.6.2005 | celý článek …

Hudecké a gajdošské slavnosti HUDGAJ 2005, sobota 18.června, Kašava

ZUŠ Morava a Obec Kašava srdečně zvou na „Hudecké a gajdošské slavnosti HUDGAJ Kašava 2005” v rámci projektu obnovení kulturních a řemeslných tradic regionu v sobotu 18. června 2005 od 14.00 hodin v Kašavě v areálu kulturního centra (bývalá mateřská škola).

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 23.5.2005 | celý článek …

Krajina, domov, práce … a píseň

Ukázka z knihy Pavla Popelky „Řečeno písní“ – lidové písně ze Strání

Co z přírody kolem Strání vyniká nejvíce, jsou louky. Vytvořili je před staletími zdejší obyvatelé tím, že vyrubali les, a pak je neustále dotvářeli, ručně kosili, ošetřovali a nedovolili, aby se les na své původní místo vrátil. Ale osamocené duby a plané hrušně v krajině ponechali. Možná pro jejich ztepilost, možná pro jejich útulný stín. A navíc „Pánbu" do jimi vyklučovaných pozemků nasel plno barevného kvítí, až oči přecházejí. Kopretiny, vstavače, střevíčník pantoflíček, všivce, … ani je neumím všechny vyjmenovat, ale lilii zlatohlavou si pamatuji, ta s oblibou roste ve stínu statných dubů. Petrobarevný peršan z těch květin bývá a v minulosti, hned jak dokvetl do barev, se na něj vydávaly desítky kosců, aby jej posekli na spořádané řádky, které pak ženy sušily na voňavé seno.

Autor: Pavel Popelka | Vyšlo: 10.5.2005 | celý článek …

„Řečeno písní“ – lidové písně ze Strání

Knihu „Řečeno písní“, kterou z osobních písňových sběrů a archivních pramenů sestavil, vlastními průvodními texty, fotografiemi a básněmi opatřil a k vydání připravil Pavel Popelka, vychází v těchto dnech v edici muzea J.A.Komenského v Uherském Brodě a ve spolupráci s Krajskou knihovnou Františka Bartoše ve Zlíně.

Předkládané písně pocházejí ze zápisů, které autor realizoval po více než 30 let v důvěrně známém prostředí rodné obce při dennodenním setkávání s jejími obyvateli, obyčeji a písňovou kulturou.

Autor: Pavel Popelka | Vyšlo: 9.5.2005 | celý článek …

Gajdošská muzika Josefa Černíka

Původně cimbálovou muziku Josefa Černíka založili ve Zlíně v roce 1985 muzikanti, z nichž většina již působila v jiných folklorních souborech převážně Moravského Slovácka, oblasti od Malenovic u Zlína na jih až jihozápad, a kteří chtěli nadále udržovat tradice zejména lidové hudby. Vůdčí osobností se od samého začátku stal Petr Pilát, jehož otec v první polovině minulého století coby student pomáhal při terénních sběrech významnému hudebníkovi, pedagogovi a sběrateli lidových písní Josefu Černíkovi.

Autor: Luboš Štancl | Vyšlo: 14.4.2005 | celý článek …

Ohlédnutí za výstavou „Aki dudás akar lenni“

Koncem února skončila v etnografickém muzeu v Budapešti výstava dud z oblasti "podunajské" kotliny s názvem "Aki dudás akar lenni" (Kdybys chtěl být dudákem...). Nechal jsem se zlákat internetovou nabídkou a výstavu jsem vloni, koncem roku navštívil.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 9.3.2005 | celý článek …

Gajdošská muzika RukyNaDudy a Spol.

Kraj, v němž působí naše gajdošská kapela, leží v severovýchodním koutu České republiky, v podhůří Moravskoslezských Beskyd, na rozhraní dvou historických území Moravy a Slezska. Pro jeho lidovou kulturu je charakteristické střetávání vlivů proudících od 14. století z již dříve osídlených nížin na severu a západě a nových prvků pronikajících od konce 15. stol. v důsledku kolonizace Západních Karpat etnicky smíšeným živlem valašských pastevců osídlujících hory a podhůří. Je to krajina nejčastěji přiřazovaná k etnografickému regionu (severního) Valašska či valašsko-lašského pomezí. Střet dvou etnografických regionů (Valašsko a Lašsko) se (mimo jiné) nejvýrazněji projevuje kontrastem valašského kroje a charakteristického lašského dialektu bez dlouhých samohlásek.

Autor: Vlastimil Bjaček | Vyšlo: 13.2.2005 | celý článek …

Gajdy a Vánoce

5 000 let s dudami - to je název knihy, která vyšla letos v srpnu a jejímž autorem je nestor českých dudáků, pan Josef Režný. Knížka vyšla v nevelkém nákladu a tak se asi na všechny zájemce o tuto tématiku nedostane. Myslím, že je to škoda, protože zajímavých informací je v ní skutečně dost. I těch, které bezprostředně souvisí s uvedeným tématem. Jen namátkou uvedu např. Klanění pastýřů z trojdílné archy malované Janem Míčů pro špitální kostel ve Skutči koncem 16.století, nebo Pastýři u jesliček z Radoušova kancionálu z Hradce Králové rovněž z konce 16.stol.

Autor: Pavel Číp | Vyšlo: 14.12.2004 | celý článek …

Další stránky:
<< | < | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | > | >>